Op?t ho uchvacovala nebezpe?ná síla ženy ze Zem?,
lámala jeho v?li a tiskla hru?.
„Pak tedy…,“ zamumlal, a znovu v n?m vzplanula
nad?je“.
„Podívejte se o?ima Zem?, Taele. Vid?l jste náš život.
Najd?te mi místo ve vašem. Protože láska u nás znamená
spole?nou cestu, Jinak je to jen fyzická váše?, která se
realizuje a p?ejde, když splnila sv?j ú?el. Její období
nebývají ?astá, nebo? vyžadují takové citové zanícení a
vyp?tí sil, že pro nerovného partnera p?edstavují smrtelné
nebezpe?í.“
Inženýrovi p?ipadal mentorský obrat, jímž skon?ilo jeho
vyznání, nesnesitelný a urážlivý, i když dob?e chápal, že s
ním Rodis hovo?í s d?v??ivou otev?eností a hlavn? jako s
rovnocenným partnerem. Rozlou?il se a zamí?il ke dve?ím
s touhou vypadat sebev?dom? a d?stojn? jako Pozemš?an.
Fai se za ním zarmoucen? dívala a náhle zavolala:
„Vra?te se, musím vám pov?d?t n?co d?ležitého.“
Uvedla Taela do svého pokoje a pevn? zav?ela dve?e.
Robot zahu?el, Fai zapojila ochranné pole a vypráv?la o
své rozmluv? s ?ojo ?agasem.
Torman?an ji poslouchal s mírným úsm?vem, jímž
obyvatelé Jan-Jachu zakrývali smutek nad vlastní
nemohoucností.
„Vy jste ?ekla, že musím donášet?“ zeptal se.
Rodis p?ikývla.
„?ekla jste to úpln? správn?. A také jsem to celou dobu
d?lal, nemohl jsem jinak.“
„Pro??“
„Kdybych jeden den nep?išel se zprávou, nemohl bych
vás už vid?t. Nikdy.“
„Co jste mu hlásil?“
„Ó, to je nebezpe?ná hra. ?íkat pravdu, která by vám
neuškodila, zaml?et v?ci d?ležité a vymyslit si polopravdy.
Zde má ?lov?k co d?lat s chytrými nep?áteli.“
„Pro? jste se pustil do podobné hry?“
„Jak to, pro?? P?ipadl mi nejš?astn?jší los! M?l jsem
p?íležitost uvid?t jiný život, pohádkov? krásný, stát na
hranici dvou sv?t?! Pochopit, uv??it, p?esv?d?it se, že pro
lidi Jan-Jachu existuje východisko!“
„Odpus?te mi, Taeli,“ ?ekla Fai s úctou jako ke staršímu
?lov?ku. „Znám vás ješt? tak málo a dopouštím se trapných
omyl?…“