Hodina Býka | Page 205

Tael doprovodil t?i Pozemš?any i jejich roboty za hranice zakázané zóny zahrad Coamu, p?edal je pr?vodc?m a vrátil se. Našel Fai u pr?zra?né st?ny haly, do níž ústily dve?e nyní opušt?ných pokoj?. Bez skafandru, v krátké široké sukni s živ?tkem se zdála bližší, p?ístupn?jší. Rodis hled?la up?en? do zahrady, kde stromy žádostiv? vztahovaly k obloze trychtý?ovité koruny svých v?tví. Taela náhle napadlo, jak asi rostliny, tak milé jeho srdcí, musí Pozemš?an?m p?ipadat cizí. A osam?lá Rodis mu vyvstala p?ed o?ima jako zajatkyn?, tesknící a bez ochrany. Inženýr zapomn?l na všechno kolem. Dlouho zadržovaný cit se mu vydral z nitra s takovou silou, která i jeho samotného p?ekvapila. Klesl na kolena, a sám ani netušil, že se podobá starov?kým pozemským rytí??m. Uchopil Fainu spušt?nou ruku a za?al se p?ekotn? a v?ele zpovídat ze své lásky. Rodis naslouchala bez hnutí a bez údivu, jako by všechno, co Torman?an ?íkal, už dávno v?d?la. Tael se snažil v jejím zraku p?e?íst nebo alespo? uhodnout odpov??. Fainy nádhern? zelené o?i, zá?ivé jako u všech Pozemš?an?, tajily pod laskavým povrchem neochv?jnou odvahu a bd?lost. Stály na stráži jejího vnit?ního sv?ta a inženýrovy sny hasly, milostná slova se rozbíjela o tuto neviditelnou st?nu. Tael sklonil hlavu, zmlkl, ale dál kle?el Rodis u nohou v póze, která mu už p?ipadala nevhodná. Fai stiskla jeho sev?ené dlan? a jemn? ho zvedla. Cht?la Taelovi položit ruce na ramena, ale inženýr už znal jejich uklid?ující sílu a odstoupil skoro dot?en?. Podle známého zákona, spole?ného Pozemš?an?m i Torman?an?m, dokáže zamilovaný muž lépe snést ženino odmítnutí než její p?átelskou ú?ast. Ale nebyla to lítost ani soucit, co mohl Torman?an vy?íst z pohledu své vyvolené, a byl jí za to vd??en. Neuhnula p?ed ním, a p?ece byla nedosažiteln? vzdálená. „Odpus?te mi,“ ?ekl d?stojn? Tael, „podlehl jsem sn?m a zdálo se mi… krátce, zapomn?l jsem, že u vás Pozemš?an? nem?že vzniknout láska k nám, nižším tvor?m ze zpustlé planety.“ „M?že, Taele,“ odpov?d?la Rodis tiše. Inženýr bolestiv? za?al prsty do dlaní založených za zády.