komunistická spole?nost. Když ute?eme, byla smrt Tivisy,
Tora i Gena opravdu marná. Ale jestliže se tu vytvo?í
skupina lidí, vyzbrojených poznáním, silou a vírou, bude
naše mise ospravedln?na, i když t?eba všichni zahyneme.“
„Legenda o sedmi spravedlivých. Jenže planeta není
m?ste?ko a nás je p?íliš málo!“ usmál se velitel hv?zdoletu.
„A znovu zapomínáte, že je s námi Zem?, její
v?domosti, její obraz ve stereofilmech, které tak úsp?šn?
promítáte. P?ipo?ítejte k tomu p?ednášky, vypráv?ní, i nás
samotné. Bude-li m?j rozhovor s vládcem úsp?šný, p?jdou
?edi, Vir i Eviza už brzy do m?sta.“
„?íkal vám Tael, že ?lenové Rady jsou promítáním
film? rozho??eni?“ zeptal se Rift.
„Zatím ne. Ale ?ekala jsem to. Doufám, že dokážu
vládce p?esv?d?it, aby neubližovali t?m, kdo filmy vid?li
nebo budou chtít vid?t. A nest?jte tak ztuha, m?j milý!“
Grif bezmocn? rozhodil pažemi a vyhnul se Fainu
pohledu. Vtom zpozoroval na st?n? za jejími zády barevné
obrysy jakýchsi obrazc?, které tam d?íve nebyly. Rodis
p?ehodila paprsek obrazovky a sama ustoupila stranou.
Celá st?na jejího pokoje byla pomalována pestrými,
drsnými barvami Jan-Jachu. Práv? dokon?ená freska, jak
Rift okamžit? pochopil, symbolizovala výstup z inferna.
Po d?sivých srázech s vyp?tím posledních sil šplhali
nahoru lidé. Podpírali druh druha, zatímco dole na bujné
tráv? se kupil r?znorodý hlou?ek a p?ezírav? ukazoval na
potem zalité, ubohé a bledé horolezce. O kus dál stály
skupinky vyvolených a tvá?ily se odcizen? a lhostejn?.
Výstup p?sobil dojmem tragické beznad?je. Vysoko
naho?e, tém?? u h?ebene st?ny, obklopené rozlehlou
nížinou, byl klínovitý vý?n?lek, poslední stupe? výstupu.
Ze stínu proudila namodralá zá?e a odrážela se na st?n?. Na
samém kraji výb?žku kle?ela žena spoutaná lesklým
?et?zem, který obepínal její pravé stehno, b?icho a t?etí
oto?kou jí surov? svazoval ruce na zádech. ?lánky ?et?zu
se zarývaly do nahého t?la, p?ikrytého jen záplavou
?erných vlas?. Spoutaná nem?la možnost podat ruku
šplhajícím ani jim nemohla povzbudiv? pokynout, a p?ece
byla symbolem neochv?jné jistoty poznání! Soust?e?ovala
v sob? všechnu radost út?chy a nad?je. Spoutaná Víra
p?sobila nezávisle a svobodn?, jako by neexistovala pouta,
utrpení a smrt.