se provinili, zneuctili m?, Radu, nás všechny. Ud?lali z nás
licom?rné lhá?e!“
„Co se tím zm?ní, když je popravíte?“ „Všechno!
Viníci budou potrestáni a vy se p?esv?d?íte o up?ímnosti a
opravdovosti našich úmysl?.“
Rodis pohlédla zamyšlen? na ?ojo ?agase.
Vládce Tormansu nevydržel její n?mou vý?itku. Klesl
shrben? do k?esla a máchnutím ruky rozpustil Radu.
Fai stoupala po schodišti do „pozemského“ k?idla
paláce a p?ipravovala se na obtížný rozhovor s Grifem
Riftem. Velitel trval na sch?zce ve dvou. Rodis chápala, že
jeho prosba vyplynula z p?ání, aby mohl všechnu svou v?li
soust?edit na ni samotnou.
Ocitli se tvá?i v tvá?, jako by Fai vstoupila do ?ídící
kabiny a usedla mezi st?nou a pultem. Neviditelná hranice
kontaktu mezi frontálními plochami stereoprojekce
pohlcovala vzdálenost, která je d?lila. Rift i Rodis, jako
všichni Pozemš?ané s rozvinutou a trénovanou psychikou,
chápali se vzájemn? beze slov. Slova jen potvrzovala, co
oba cítili.
Když Rodis zachytila pohled Grifa Rifta, up?ený
vy?ítav? na zelené ohní?ky ?ty? zbylých „signál? života“,
?ekla tvrd?:
„To je nemožné, Rifte. Út?k, ústup, ?íkejte tomu jak
chcete, není možný. Poté, co jsme tu zaseli nad?ji, která
za?ala r?st ve víru!“ Velitel hv?zdoletu zt?žka vstal. S
rukama za?atýma a trochu nahrbený, hled?l up?en? do
zelených o?í ženy, již nemohl nemilovat. Pak se narovnal a
vypjal hru?. Celá jeho bytost vyjad?ovala rozho??ení:
„Prokletá planeta nestojí ani za tisícinu našich ztrát. K
ni?emu dobrému tu ješt? nejsou zralí. Nem?žeme si dovolit
takové ob?ti!“ Grif ukázal sm?rem k vyhaslým sv?tl?m.
Rodis p?istoupila až k samé st?n? projekce.
„Uklidn?te se, Grife,“ ?ekla m?kce a tiše a pozvedla k
n?mu smutnou tvá?. „Zeptejte se mých t?í koleg?, co o tom
soudí!“
„Vím p?edem, jak odpov?dí,“ ?ekl Grif, který se už
ovládl a hled?l mimo Rodis. „?eknou, že jejich p?ítomnost
zde je nutná, že dává lidem na Tormansu nad?ji a víru, a
tím je spojuje ve snaze o spole?ný cíl.“
„Sám jste si dal odpov??, Rifte! Víte, že ?ím déle tu
jsme, tím lépe pro n?. P?i vší své nedokonalosti jsme jim
živým zt?lesn?ním všeho, co dává ?lov?ku naše