Bu? ú?inek narkotika, nebo náraz na strom zp?sobil, že
p?íšera vyzvrátila páchnoucí obsah svého žaludku.
Tor Lik chytil Tivisu prudce za ruku a ukázal na
polostrávenou lidskou lebku vyvrženou s ostatními úlomky
kostí. Oba výzkumníci sebou trhli p?i výk?iku Gena Atala:
„Bu?te opatrn?jší, p?ichází k sob?!“
Zadní tlapa zacukala jednou, podruhé… — To není
možné! p?emýšlela Tivisa. — Paralyzátor ú?inkuje
nejmén? hodinu. — Rozhlédla se a usko?ila p?ed pohledem
n?kolika pár? o?í, stejn? velkých a rudých, jaké m?la
uspaná nestv?ra. Hled?ly na ni up?en? z temnoty. Jedno ze
zví?at, polozakryté ztrouchniv?lou vrstvou, plížilo se
svíjiv? k omámenému živo?ichu.
„Tore, rychleji!“ zašeptala Tivisa.
Ochranné pole robota odmrštilo drzého netvora a jeho
?ev zanikl v neproniknutelné st?n?.
Tor Lik postavil devítinožku na druhou stranu a Tivisa
se za?ala obírat anestezovaným zví?etem. Gen Atal vytáhl
ze svého robota p?ístroj podobný Tivisin? paralyzující
pistoli a nasadil na n?j okrouhlé pouzdro s ozubeným
?epem uprost?ed. Astrofyzik zatím pomáhal Tivise.
P?evrátili
spole?n?
trup
obludy
a
po?izovali
elektronogramy.
Gen Atal nastavil pistoli na maximální ?