svítání zhaslo robotovu lampu a vpravo vzadu zaplálo
ponuré purpurové slunce. Stoupalo, jasn?lo, a mezi horami
se objevila kotlina. Kdesi pod svahem šum?la ?í?ka a za ní,
na nízkých kopcích, rostla houš? gigantických strom?.
I v astronautech, zvyklých na stopadesátimetrové
pozemské eukalypty a sekvoje, se zatajil dech. ?ady
pom?rn? štíhlých kmen?, vysokých dv? st? padesát až t?i
sta metr?, vytvá?ely naho?e souvislý p?íkrov z v?tví a listí.
Pozemš?ané sestoupili k ?í?ce. O?ekávali pr?zra?ný horský
potok b?žící p?es oblázky a št?rk, ale narazili na hlubokou,
temnou, skoro nepozorovan? plynoucí vodu, p?ehrazenou
kusem obrovitého stromu spadlého nap?í?. Šestice
poutník?, t?i lidé a t?i roboti, p?ešli opatrn? p?es kluzkou
hráz na m?kký mechovitý porost. Devítinožky musily d?lat
skoky, aby v n?m neuvízly krátkýma nožkama. Mech
vyst?ídala op?t suchá kamenitá: p?da, pokrytá v lesním
pásmu silnou vrstvou zetleného listí a v?tví. Pod nohama
chodc? se poloshnilý p?íkrov m?nil v ?ervenohn?dý prach.
Z?ejm? celá staletí nikdo nevstoupil na tyto zvetšelé
zbytky.
„Takhle tedy vypadaly tormanské lesy p?ed p?íchodem
našich hv?zdolet?!“ ?ekla Tivisa tiše.
„Zajímalo by m?, kdo tu v t?ch dobách žil?“ položil
otázku Gen Atal a zví?il temný prach, když nohou prohrábl
zpuch?elou vrstvu listí a plod?. „Zde dole by se n?kdo st?ží
uživil!“
„V pozemských pralesích se všechno živé
soust?e?ovalo tam,“ ukázala Tivisa rukou ke zk?iveným
v?tvím v nedohledné výšce.
Jako odpov?? na její posunek se rozlehl lesním tichem
vysoký svištivý sk?ek. Pozemš?ané ztuhli p?ekvapením.
Kdesi v dálce se ozvala odpov?? p?ipomínající hvizd
rychlob?žné diamantové pily.
Tor Lik vytáhl sp?šn? stereoteleskop a snažil se
zahlédnout n?co v hustém listí. Ale ve t?ísetmetrové výšce
post?ehl jenom nepatrný pohyb v?tví.
„Tak vida!“ vyk?ikl vesele Gen Atal. „Všechno za
Zrcadlovým mo?em p?ece jen nevym?elo! Všechno
Torman?ané nesn?dli!“
P?sobí-li faktor Ahrimanovy St?ely, pak tam zbylo
sotva n?co kloudného,“ zašklebil se Tor Lik. „Ten sk?ek ve
mn? nevzbuzuje zrovna sympatické pocity.“