„Zde musí každý ventilátor p?ipadat ?lov?ku jako
severní vítr, proti tomu vedru a prachu,“ zabru?el Tor Lik,
vytáhl chladicí polštá?ek a p?ilehl k boku svého robota.
Dvanáctihodinová tormanská noc trvala p?íliš dlouho,
než aby astronauti mohli ?ekat do svítání. První se probudil
Gen Atal, zmo?ený hr?zostrašnými sny. Zjevovaly se mu
mihotavé gigantické stíny, neur?ité postavy, jež se
p?ikrádaly podél naklon?ných kamenných hrází, rudé
chuchvalce kou?e v zejících propastech. Gen n?jakou dobu
ležel a snažil se analyzovat svá vid?ní, dokud nepochopil,
že podv?domé instinkty ho upozor?ují na hrozící
nebezpe?í, vzdálené sice, ale nesporné. Vstal, a v tu chvíli
se probudila i Tivisa.
„Zdálo se mi n?co ošklivého, zneklid?ujícího. Zde na
Tormansu cítím v noci zvláštní tíži, hlavn? p?ed
rozb?eskem.“
„Hodina Býka, dv? hodiny po p?lnoci,“ poznamenal
Gen Atal. „Tak nazývali prav?cí lidé dobu krátce p?ed
svítáním, kdy prý panují démoni zla a smrti. Mongolové ze
St?ední Asie v??ili, že vláda Býka kon?í, když kon? p?ed
rozedn?ním uléhají na zem.“
„Na tom není nic divného,“ ozval se astrofyzik. „Je to
docela zákonitý pocit, v n?mž je obsažena fyziologie
organismu ješt? z prvobytných dob a zvláštní stav
atmosféry p?ed svítáním.“
„Pro Afiho je všechno spojeno s kosmem!“ zasmála se
Tivisa.
Gen?v rudozlatý robot se hnul kup?edu. Vysoko
zvednutá lampa na pružném stvolu osv?tlovala cestu.
?erné stíny divoce tan?ily v prohlubních a výmolech, jako
v Atalových snech. Devítinožka na nerovné p?d?
poskakovala, a tma se hned t?sn? p?ibližovala, hned zas na
chvíli ustupovala. V návalech temnoty vždy na okamžik
zaplály ojedin?lé ohýnky hv?zd. Napravo nemohoucn?
svítil m?síc Tormansu, a jeho bledý svit spo?e oza?oval
pravidelný vršek vzdálené hory. Aniž v?d?li jak, dosáhli
cestovatelé pr?smyku. A znovu m?li p?ed sebou holou
pustinu… Za?al sestup, stejn? povlovný jako byl výstup.
Vep?edu se v ?ídnoucí tm? rýsovalo n?co temného a
zakrývalo celý, st?ží viditelný horizont. Dole bylo slyšet
slabý rovnom?rný šum.
Pozemš?ané už p?ivykli ohromným vyschlým prostorám
Jan-Jachu a neuv?domili si hned, že to bublá voda. Krátké