Hodina Býka | Page 10

expedice. Teprve pak ze záznamu pln? pochopíte, co se tehdy událo.“ Dva dny nato se žáci posledního ro?níku školy SP ŠC401 vesele usazovali pod pr?zra?nou kopulí obrovitého vagónu Spirální dráhy. Sotva vlak nabral rychlost, objevil se v hlavním koridoru Kimi a ohlásil, že je p?ipraven p?ednést sv?j referát. Ozvaly se energické protesty. Žáci dokazovali, že se nemohou soust?edit, protože výhled po obou stranách je nesmírn? zajímavý. U?itel nakonec všechny usmí?il radou, aby si poslechli referát v p?li cesty, až bude vlak protínat ?ty?i sta kilometr? široký ovocná?ský pás, což p?edstavuje dv? hodiny jízdy. Jakmile se objevily nedozírné, geometricky pravidelné ?ady ovocných strom? v místech bývalé pouštní stepi Dekana, instaloval Kimi v koridoru malou promíta?ku a doprovázel sv?j výklad barevnými snímky. Hovo?il o tom, že teprve objev spirálové podoby vesmíru pomohl lidem roz?ešit problém mezihv?zdných let? na nekone?né vzdálenosti. O bipolárním uspo?ádání sv?ta v?d?li matematikové už v epoše Rozd?leného Sv?ta, ale fyzikové té doby zkomplikovali celou v?c naivními p?edstavami o antihmot?. „Jen si to p?edstavte!“ zvolal Kimi. „Oni se domnívali, že zm?na povrchového náboje ?ástice p?evrátí normální hmotu našeho sv?ta v antihmotu a že p?i jejich vzájemném st?etnutí musí nutn? dojít k dokonalé anihilaci! Dívali se na ?er? no?ního nebe, a nedovedli ji vysv?tlit, nedovedli ani pochopit, že skute?ný antisv?t je práv? tady vedle, ?erný, neproniknutelný, nezachytitelný p?ístroji zam??enými na jevy našeho jasného sv?ta…“ „Neplaš se, Kimi,“ p?erušil mladíka u?itel, „d?láš chybu, když tak špatn? posuzuješ p?edky. Práv? v období Ro zd?leného Sv?ta se v?da stala vedoucí silou spole?nosti. A také tehdy se ší?ily podobné nespravedlivé soudy o v?deckých p?edch?dcích. Ale jejich ‚omyly’ závisely p?ece na v?decké úrovni doby, v níž žili. Jen si zkuste na okamžik p?edstavit, že objevovali stovky elementárních ?ástic mikrosv?ta a nev?d?li ani, že to všechno jsou jen r?zné aspekty pohybu v r?zných rovinách anizotropní struktury prostoro?asu.“ „Opravdu?“ Kimi se zard?l až po uši. U?itel p?ikývl a rozpa?itý chlapec pokra?oval v referátu, ale už s mnohem menším zápalem: