Žhavé drby o paní Šilarové!
Možná za tento článek budu jako obvykle postaven před tabuli a demonstrativně poplácán rákoskou, přesto ale cítím jistou povinnost, dříve než nadobro opustím naši milovanou školu, vám něco povědět o naši milé češtinářce, paní Šilarové. A že toho o ní vím dost, stejně jako celá má třída 6.G. Věřte nebo ne, ale po šesti letech je přesná adresa jejího bydliště pro nás už jen vcelku nezajímavou informací. Samozřejmě ji veřejně nenapíši, ale přišel jsem na to, že pokud v hodině mluví něco o Závišicích, což dělá často, tak lže a nevěřte tomu, tam opravdu nebydlí. No, ale teď se vrhneme na ty drby, co říkáte?
Šilarové
Bylo to nějak takto (slova paní Šilarové): „Zdálo se mi, že dnešek měl být hrozivý. Měl totiž přijít pan inspektor a já jsem zrovna měla učit vás, 6.G, no prostě děs! Už jsem se viděla, jak budeme opakovat meziválečnou literaturu a vy, švábi, mě v tom necháte. I kdybyste věděli správné odpovědi, beztak se na mě domluvíte a budete dělat mrtvé brouky a já z toho budu mít jen problémy. Přišla jsem tedy s inspektorem do hodiny a vy jste se najednou všichni hlásili, vykřikovali odpovědi, až jste si při tom šlapali po hlavě, a bojovali o to, kdo odpoví dřív. Inspektor se najednou proměnil v mého bývalého spolužáka a zeptal se, co je to za báječnou třídu. Podle inspektora to byla ta nejlepší třída, co tady měl. Pochvaloval si, jak jste všichni báječně reagovali a prý se tady přijde podívat ještě jednou. Lekla jsem se, co kdyby přišel, když vás tu už nebude jenom půlka a budete tu všichni dělat ten obvyklý rambajz. No prostě jsem mu to zakázala a přikázala mu, ať se vrátí, odkud přišel. Jenže pak se tam objevila jistá osoba, kterou jsem nemohla ani vidět, ani cítit a tak jsem se raději probudila.“
O čem se asi tak může zdát češtinářce? Určitě si myslíte, že o ničem zvláštním. Ale pravda je někde jinde. Taková paní Šilarová má svou určitou kategorii snů, která se projevuje vcelku silně a způsobuje jí noční zážitky nevídaných rozměrů. A víte, čím je to způsobeno? Skutečnost je taková, že paní Šilarové, dle jejich vlastních slov, řídí celý život školní zvonek. No, nezbláznili byste se z toho? Celý život poslouchat to otravné crrr? Tak se pak nedivte, že si z toho odnesla patřičné následky. Povím vám ukázkový sen paní Šilarové, podle jejího vyprávění to měla být noční můra. Popravdě, každý máme noční můry, ale aby nás v životě strašilo tohle, no posuďte sami.
Sen
paní
14