Gymplátek 19. Číslo | Page 12

Jak dlouho už se plavání věnuješ?

V bazéně jsem byl od malička, ale závodně asi od 8 let

Hodláš se této činnosti věnovat i nadále?

Pokud mě to bude pořád bavit, tak určitě ano.

Stalo se někdy, že by tě tato činnost omrzela nebo se objevila nějaká překážka kvůli které si se jí chtěl/a vzdát? (popř. jak ses s tím vypořádal/a).

Asi každému se někdy stalo, že se chtěl na všechno vykašlat. Mně taky, a ne jednou. Ale takové chvíle jsou podle mě TO, co nás posouvá dopředu. V hlavě by měl člověk mít ten svůj cíl a jít si za ním, i když to zrovna nejde úplně podle představ.

Podporují tě v této činnosti tví rodiče? (popř. někdo jiný?).

Ano, rodiče mě dost podporují. Oba dva také kdysi závodně plavali, takže ví, jaké to je.

Co bys doporučil/a někomu, kdo by se této činnosti chtěl také věnovat?

Hlavně trpělivost, trvá totiž celkem dlouho, než se člověk naučí pořádně plavat. A není to ani ten nejzábavnější sport, přece jenom se točíme v bazéně tam a zase zpět.

Máš nějaké sny či cíle do budoucna v tomto oboru?

Mám hodně malých cílů a snů. Ale ten hlavní, asi jako pro každého sportovce, je Olympiáda.

Jak dlouho už se věnuješ cizím jazykům?

Asi jako každý jsem začala na základce, protože jsem neměla na výběr . Na mojí škole byla angličtina povinná od první třídy. Takže už to bude dobrých jedenáct let...

Hodláš se jim věnovat i nadále?

Jak už jsem zmiňovala, jazyky jsou (bohužel nebo bohudík) součástí povinných předmětů, takže skončit nemůžu, ani kdybych chtěla . Ale teď vážně- s jazyky se ani skončit nedá. Jakmile jednou mluvíš, prostě mluvíš.

(...jak jste si asi všimli, neumím rozdávat moudra...)

Stalo se někdy, že by tě tato činnost omrzela nebo se objevila nějaká překážka kvůli které ses jí chtěl/a vzdát? (popř. jak ses s tím vypořádal/a)

Ne. Jde o takovou přirozenou věc, která je zkrátka součástí života.

Podporují tě v učení cizích jazyků tví rodiče? (popř. někdo jiný, např. cestováním, atd..)

Určitě. Tak zaprvé mi nezakazují hledat si zahraniční známosti přes internet, díky čemuž mám kamarádky v Německu, Anglii a Americe. Dokonce mě nechali jet na týden do Berlína, abych se s jednou z nich viděla. S tou už bohužel moc v kontaktu nejsem, zato ta z Anglie je mou blízkou kamarádkou. Už plánujeme, že se za ní nejspíš o příštích prázdninách vypravím, což by bez finanční pomoci od rodičů určitě nešlo. Taky se po pouze minimálním odporování smířili s tím, že mám v plánu studovat v zahraničí a podporují mě v tom.

Co je podle tebe nejdůležitější či nejúčinnější na naučení nového jazyka?

Nejdůležitější? Aby vás to bavilo a viděli jste v tom smysl, jako vlastně u studia čehokoli. A co se účinnosti týče...nejsem žádný mentor nebo odborník. Číst, psát a poslouchat je základ. Takže za mě by odpověď asi byla, že nejúčinnější způsob, jak se naučit nějaký jazyk, je nesnažit se o to. Zkrátka si jen ve volném čase vzít knížku, pustit si nějaký dobrý film a konverzovat. Internet je na tohle skvělé místo, ať si říká kdo chce, co chce. No a samozřejmě mluvit. A nestydět se.

Máš nějaké sny či cíle do budoucna v tomto oboru?

No, už jsem zmiňovala, že bych jednou chtěla studovat v zahraničí. Podrobnosti jsou ještě ve hvězdách. A taky bych se nesmírně ráda naučila dva nové jazyky- Norštinu a Dánštinu.

Jaké jazyky se vlastně učíš a který tě baví nejvíc?

V současnosti se učím jen anglicky a španělsky, ale mám za sebou také dva roky němčiny a rok francouzštiny. Nejraději mám určitě starou dobrou angličtinu, protože v žádném z těch ostatních jazyků bych nebyla schopná dát dohromady víc, než jednu kloudnou větu.

Myslíš, že naučit se jazyky je spíše o jazykovém citu a vrozeném talentu nebo o procvičování se,...?

Určitě je to o cviku. Jazykový cit se velmi dobře buduje čtením knížek (hlavně v dětství) a ve vrozený talent na jazyky moc nevěřím. Nejde o nic speciálního, k čemu by člověk potřeboval vrozené kvality.

Jazyky a humanitní předměty tě bavily a šly ti vždycky, nebo to přišlo až později (třeba na gymplu)?

Angličtinu jsem měla ráda od malička, ale to byl asi jediný předmět. Němčina pro mě byla spíš trest a Francouzštině jsem nevěnovala ani špetku pozornosti. Toho teď trochu lituju. Vždycky mě to táhlo spíše k humanitním předmětům, ale to spíš proto, že se v nich nemuselo počítat.

Josef Kratochvíl - 5. G

Stipendium Občanského sdružení rodičů a přátel školy za přínos v oblasti sport

Viktorie Kafková - 5. G

Stipendium Občanského sdružení rodičů a přátel školy za přínos v oblasti humanitních věd a jazyků

12