i terapeutický výcvik. Pro klienta je většinou výhodnější chodit ke klinickému psychologovi, protože službu za něj platí pojišťovna, kdežto u klasického psychologa si platí sám. Problémem je, že kliničtí psychologové mají většinou dlouhé čekací lhůty.
Jak vypadá takový běžný školní den na tvojí VŠ? Líbí se ti Olomouc, když tam vlastně většinu týdne žiješ?
Mám podobně pravidelný rozvrh jako na střední, takže ráno většinou na 8 a po přednáškách nebo ve volných oknech chodím do univerzitní knihovny. Někdy je totiž třeba napsat seminární práci, vypracovat úkol a já upřednostňuji knihy před online zdroji. Navíc v našem oboru je důležité číst odborné knížky. Od maturity jsem jinou než „psycho“ knihu nečetla (smích). Po škole si někdy skočím zaplavat a večer mám tréninky ultimate frisbee. A když už se ptáš na Olomouc, tak tu zbožňuju. Je tam nádherně – spousta studentů, krásných míst a jako bonus se nekodrcáte každý týden moc daleko, protože z NJ je to přibližně třičtvrtěhodina.
Lákalo tě vyjet do zahraničí nebo to máš v plánu během studia?
Zbožňuju objevování nových míst, ale vzhledem k tomu, že mě tady drží hodně věcí, odjet neplánuju. Mně vždycky stačí tak 2 týdny za hranicemi a už se těším domů.
Navazuje tvůj obor na další studium nebo je to konečná?
Letos mě čekají bakalářské státnice, pokud projdu třetím ročníkem (smích). Následně chci navázat magisterským studiem, protože samotný bakalářský titul je docela k ničemu. Po magistrovi lze usilovat o další akademické tituly, ale podle mě je více než zdolávání titulů důležitější makat na sobě mimo školu. Je nutné absolvovat řadu kurzů, výcviků, číst odborné knihy a hlavně sehnat si praxi. Při studiu jsem si začala dělat kurz kompletní krizové intervence, který je jakýmsi základem. Psycholog by se měl vzdělávat celý život. Čeká mě tedy ještě dloooouhá cesta a velké šetření, protože kurzy a výcviky jsou nehorázně drahé.
Co máš v plánu, až dostuduješ? Chtěla by sis třeba otevřít svou vlastní poradnu?
Většina lidí si pod pojmem psycholog představí jen člověka, který si povídá s pacientem na pohovce. Ve skutečnosti psychologie nabízí spoustu možností. Kromě terapií a poradenství člověk může pracovat i ve firmách jako personalista, ve věznicích, u hasičů, v dopravě, ve výzkumu, v oblasti reklamy atd. Já mám praxi v nemocnici, takže se pohybuji v oblasti klinické psychologie a k tomu ještě ve sféře psychologie dopravní. Přestože jsou obě oblasti velice zajímavé, zatím mě to tam netáhne. Chtěla bych začít v oblasti pedagogické psychologie a následně směřovat do oblasti psychologie rodiny, ale kdo ví, kam mě vítr zavane.
Děkuji moc za rozhovor a na závěr mě zajímá, jestli máš pro studenty nějaké motto nebo vzkaz?
Vyberte si obor, který vás bude bavit. Do VŠ investujete spoustu času a energie, tak ať to stojí za to. S. Freud říká: „Jediný člověk, s nímž se máte srovnávat, jste vy sami, jací jste byli v minulosti.“ Vždycky je co zlepšovat. Nezapomínejte ale, že škola není vše. Udržovat si dobré vztahy a mít vlastní koníčky je taky důležité. Tak ahoj a mějte se pěkně.
Tereza Jelínková