Vzpomínáš si ještě na gympl? Co bylo nejlepší a co jsi nesnášel? A co předměty?
Na gympl si vlastně vzpomínám dost živě. Věci, co se mi obzvláště zaryly do paměti, jsou asi má léta ve sboru, který zahrnoval i náš malý muzikál Rebelové (2012). Z předmětů mě bavily dějepis a ZSV, ale upřímně až od jistého bodu, kdy se začaly probírat pro mě podstatné věci jako historie 19. a 20. století, politologie nebo sociologie. Probírat detailně českou středověkou historii mi dodnes přijde dost nepodstatné, zvláště pokud se to učíme na úkor 20. století. Každopádně mi v mnoha ohledech přišlo, že gympl dělal víceméně to, co mohl, abychom měli ty nejlepší podmínky pro různorodá zaměření, která nás čekala. Tímto mám hlavně na mysli alespoň částečně financované jazykové pobyty, mimoškolní aktivity a vlastně i osobní angažovanost některých profesorů k osobnímu rozvoji žáků. Jestli existují nějaké nedostatky, pak je to v rozvoji kritického a analytického myšlení, ale za to těžko vinit gympl jako takový, který se řídí státními osnovami. Tady by bylo třeba se odkázat na školskou reformu na státní úrovni, po které mnozí volají.
Když ses rozhodoval o VŠ, co pro tebe hrálo tu nejdůležitější roli?
Když jsem se rozhodoval o VŠ, tak jsem neměl zrovna dobrý obrázek toho, co chci dělat a vlastně myslím, že to je normální. Věděl jsem však, že to bude něco s humanitními vědami a že to spíše bude v zahraničí. Naštěstí ty humanitní bakalářské programy jsou často dost obecné, takže má člověk čas si vybrat Magistra, a případně i změnit. Vědět v devatenácti přesně co člověk bude dělat celý život, se mi zdá v dnešní době nemyslitelné.
Jaký je koncept tvé univerzity, která se řadí mezi jednu z neprestižnějších vysokých škol na celém světě? (V roce 2016 byla tato univerzita na 4. místě na světě v oblasti politických věd a mezinárodních vztahů)
Koncept univerzity je hodně specificky mezinárodní, kdy se dost prolínají anglosaský
a nějaký, řekněme, kontinentální evropský styl. Tohle se ale taky liší od bakaláře k magistru. Obecně se ale dá říct, že to jediné, co člověk po dobu studií dělá, jsou rešerše a eseje - okolo čtyř za semestr z osmi až devíti předmětů. Z tohoto důvodu si taky studenti často stěžují, že je to povrchní a utíkají na anglosaské univerzity jako Oxford nebo Columbia,
Studuj na VŠ
Jistě si ještě vzpomínáte na maturanty z roku 2014. Že ne? Třeba vám paměť osvěží rozhovor s Markem Baroněm, maturantem z roku 2014, kterého dnes ale jen tak nepotkáte. Studuje totiž na prestižní univerzitě Institut d'études politiques de Paris neboli Sciences Po Paris obor Mezinárodní bezpečnost.
8