Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta
A)
Abeceda
Názvy písmen: a, bo, co, ĉo, do, e, fo, go, ĝo, ho, ĥo, i, jo, ĵo, ko, lo, mo, no,
o, po, ro, so, ŝo, to, u, ŭo, vo, zo. POZNÁMKA: Tiskárny, které nemají
písmena ĉ, ĝ, ĥ, ĵ, ŝ, ŭ, mohou místo nich použít ch, gh, hh, jh, sh, u.
Komentář: setkáme se i s náhradou cx, gx, hx, jx, sx, ux, kde na počítači není možné použít
diakritiku v kódování Unicode.
B)
Gramatická Pravidla Komentář:
těchto 16 gramatických pravidel umožňuje
spontánní slovotvorbu v obecném stylu jazyka
1. Člen neurčitý neexistuje; existuje pouze člen určitý la, stejný pro
všechny rody, pády a čísla. POZNÁMKA: Použití členu je stejné,
jako v jiných jazycích. Osoby, pro které je používání členu
nesnadné, nemusí v počátečním období člen používat.
2. Podstatné jméno (substantivum) končí na –o. Pro vytvoření
množného čísla se přidá koncovka –j. pády ekzistují pouze dva:
nominativ (1. pád) a akuzativ (4. pád); akuzativ se vytvoří, když
k nominativu přidáme koncovku –n. Ostatní pády se vyjadřují
pomocí předložek: genitiv (2. pád) pomocí de (od), dativ (3. pád)
pomocí al (k), 7. pád pomocí per (pomocí), anebo pomocí jiných
předložek podle smyslu.