Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta
jsem se již mnohokráte zmínil) musíme si ovšem velmi obezřele počínati při
„zdokonalování“ jazyka:
a) musíme to činiti ne lehkomylně, nýbrž v případech skutečné potřeby;
b) mohou to činiti (po zralé úvaze) ne jednotlivé osoby, nýbrž pouze nějaká
ústřední instituce, která bude požívati nesporné autority u celého světa
esperantského.
Končím těmito slovy:
1. v zájmu jednotnosti naší věci musí každý dobrý Esperantista především
dobře znáti základ našeho jazyka;
2. základ našeho jazyka musí zůstati pro vždy nedotknutelným;
3. až do doby, kdy autoritativní ústřední instituce se rozhodne zvětšiti
(nikdy změniti) dosavadní základ oficielním zavedením nových slov nebo
pravidel, všechno dobré, co se nenalezá v „Základu Esperanta“, musí býti
považováno ne za závazné, nýbrž pouze za doporučované.
4. Názory, které jsem svrchu pronesl o „Základu Esperanta“, jsou prozatím jen mým soukromým míněním . Zákonného schválení se jim dostane jen v tom případě, budou-li přijaty mezinárodním kongresem
Esperantistů, jemuž toto dílo i s předmluvou bude předloženo. Komentář:
stalo se tak na 1. mezinárodním kongresu Deklarací o esperantismu 7. srpna 1905. Vše bylo
přijato tak, jak to Zamenhof navrhl, včetně jeho odstoupení od autorských práv.
Ve Varšavě, v červenci 1905.
L. Zamenhof
Komentář (Jana Pospíšila): takto jsou označeny (vždy červeně) v daším textu dodatečné poznámky
sestavitele tohoto textu „2014 Základ esperanta“.
Resumé:
Text Zamenhofova Fundamenta má více nadčasových rovin. V první řadě jde o „základní zákon“ (podobný ústavě), který byl schválen na 1. Světovém kongresu esperantistů (viz.
Deklarace esperantismu na konci této knihy). Dále jde také o ilustraci Zamenhofova stylu (cvičení,
paragrafy), který je doporučován, a také jeho náboženských postojů v textech Fundamenta (např.
„modlete se ke Svaté Panně“, o příchodu Spasitele, o odpuštění viny člověka, to jsou jasné Biblické
akcenty, které by si zasloužily samostatnou studii). Jde také o fixaci dobových reálií (sablujo, azoto
apod.). Pro začátečníky by Fundamento mělo být první učebnicí a pro pokročilé trvalým referenčním
pramenem. Pro tvůrce slovníků a učebnic je rozsah mluvnických pravidel a slovní zásoby povinným
základním pramenným materiálem. Tak Zamenhof (podpořen Deklarací 1. Kongresu) zajistil trvalou
neměnnost a srozumitelnost jazyka. Aby se zabránilo škodlivým vlivům jazykových reformátorů (v
každé dějinné epoše) a rozkladným sociálním vlivům uvnitř esperantského hnutí (zvláště na vyšších
intelektuálních a společenských postech v hnutí, jak pozorujeme i v dnešní době), je potřeba, aby
každý stoupenec a uživatel Mezinárodního jazyka esperanto byl do podrobna seznámen s Fundamentem. Základní evropské jazyky, ze kterých Zamenhof čerpal při tvorbě Základů esperanta, jsou
francouzština, angličtina, němčina, ruština a polština. A to je nesporně silná výzva pro každého esperantistu, aby se díky propedeutické hodnotě esperanta a 5-jazyčného jazykového materiálu obsaženého ve Fundamentu naučil alespoň jeden základní evropský jazyk, a tak napomohl šíření Mezinárodního jazyka esperanta ve světě, protože ve většině světa se hovoří indo-evropskými jazyky.
Mluvnice