Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta
ručovaných soukromě, jež snad nejsou všem Esperantistům zná-ma nebo snad
ne všemi schvalována. „Fundamento de Esperanto“ musí býti v rukou každého Esperantisty jako stálé vodítko, jež bude ho chrániti před uchylováním
od cesty jednotnosti.
Řekl jsem, že základ našeho jazyka musí býti naprosto nedotknutelný, i kdyby se nám zdálo, že ten nebo onen bod jest asi chybný. To mohlo by zroditi
myšlenku, že náš jazyk zůstane navždy strnulý a nikdy se nerozvine...
Nikterak! Přes přísnou nedotknutelnost základu bude míti náš jazyk úplnou
možnost nejen stále se obohacovati, al e i stále se zlepšovati a zdokonalovati:
nedotknutelnost základu bude nám jen stálou zárukou, že ono zdokonalování nebude se díti libovolnými, a navzájem se potírajícími a bořivými převraty
a změnami, ani ničením nebo znehodnocováním naší dosavadní literatury,
nýbrž cestou přirozenou, beze zmatků a nebezpečí. Podrobněji promluvím o
tom na kongresu v Boulogne sur Mer; nyní řeknu o tom jen několik slov,
aby se můj náhled nezdál příliš paradoxním:
1. Obohacovati jazyk novými slovy můžeme již nyní po úradě s těmi osobami, které jsou považovány za největší autority v našem jazyku a pečujíce
o to, aby každý užíval tato slova ve stejné formě. Ale tato slova musí býti
pouze doporučována, ne vnucována, musí se jich užívati jen v literatuře;
ale v korespondenci s osobami neznámými jest dobře vždy užívati jen
slov z „Fundamenta“, poněvadž jen o takových slovech můžeme míti
jistotu, že náš adresát je určitě najde ve svém slovníku. Teprve někdy
později, až největší část nových slov bude již úplně zralá, nějaká autoritativní instituce zavede je do slovníku oficielního, jako „Přídavek k Fundamentu“.
2. Shledá-li nějaká autoritativní ústřední instituce, že to neb ono slovo
nebo pravidlo naší řeči jest příliš nevhodné, nebude směti odstraniti nebo
změniti dotyčný tvar, ale bude moci navrhnouti tvar nový, který doporučí užívati souběžně s tvarem starým. Časem tvar nový pozne-náhlu
vytlačí tvar starý, který stane se archaismem, jak to vidíme v každém
přirozeném jazyku. Než, představujíce část Základu, tyto archaismy
nikdy nebudou vymýceny, ale vždy se budou tisknouti ve všech
učebnicích a slovnících současně s tvary novými, a tak, budeme míti
jistotu, že ani při největším zdokonalování jednota Esperanta nikdy
nebude rušena a žádné dílo esperantské ani z nejdřívější doby nikdy
neztratí své ceny a srozumitelnosti pro příští pokolení.
Ukázal jsem v zásadě, jak přísná nedotknutelnost „Fundameta“ bude střežiti vždy jednotu našeho jazyka, nejsouc mu přec na překážku, aby se nejenom obohacoval, nýbrž i stále zdokonaloval. Ale v praxi (z příčin, o kterých