Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta
mít vztah
předložka
concerner;
rilati
avoir rapport à be related to sich beziehen тноситься
prefikso préfixe
prefix
Präfix
приставка
-koli
ajn
lišit se
pomáhat,
pomoci
přípona
diferenci différer (v. n.)
differ
auch nur
бы-ни
sich
unterscheiden различаться
helpi
sufikso
help
suffix
helfen
Suffix
que ce soit
aider
suffixe
ever
помогать
цуффиксъ
odnosić się
przybranka
kolwiek,
bądź
różnic się
pomagać
przyrostek
Nějaký, z nějakého důvodu, někdy, někde, nějaký m způsobem, něčí, něco, trochu (nějaké mno žství), někdo. — Těch devět
ukázaných slov radíme dobře se naučiti, p rotože z nich každý může už tvořiti sobě velkou řadu jiných zájmen a příslovců. Jestliže
přidáme k nim p ísmeno „k“, dostáváme slova tázací nebo vztažná: jaký, proč, kdy, kde, jak, čí, co, kolik, kdo. Jestliže přidáme
písmeno „t“, dostaneme slova ukazující: takový, proto, tehdy, tam, tak, toho, to, tolik, ten. Přidajíce pís meno „ĉ“, dostáváme slova
společná: každý, každým způsobem, vždy, všude, všelijak, každého, všechno, všechno, každý. Přidávajíc předlo žku „nen“,
dostáváme slova popírající: žádný, z žádného důvodu, nikdy, nikde, žádným způsobem, ničí, nic, ani trochu, nikdo. Přidávajíce ke
slovům ukazujícím slovo „ĉi“, dostáváme ukázání bližší; například: t iu ten (vzdálenější), tiu ĉi (nebo ĉi tiu) tento (bližší); tie tam
(vzdálené), tie ĉi nebo ĉi tie tady (b lízké). Přidávajíce ke slovům tázacím slovo „ajn“ -ko li, dostávame slova indiferentní: kia ajn
jaký koli, kial ajn z jakéhokoli důvodu, kiam ajn kdyko li, kie ajn kdeko li, kiel ajn jakkoli, kies ajn číko li, kio ajn coko li, kio m ajn
jakékoli mno žství, kiu ajn kdokoli. M imo to z řečených slov můžeme ještě učiniti jiná slova, po mocí gramatických koncovek a
jiných slov (sufixů přípon); například : t iama tehdejší, ĉiama nav ždy jsoucí, kio ma ko likerý, tiea tamější, ĉi-t iea zdejší, tieu lo tamn í
člověk, t iamulo tehdejší člověk ktp. atd. (= kaj tiel plu = a tak dále ).
§31 Jeho zloba dlouho trvala.
Lia kolero longe daŭris. — Li estas hodiaŭ en kolera humoro. — Li koleras kaj insultas. — Li fermis
kolere la pordon. — Lia filo mortis kaj estas nun malviva. — La korpo estas morta, la animo estas
senmorta. — Li estas morte malsana, li ne vivos pli, ol unu tagon. — Li parolas, kaj lia parolo fluas
dolĉe kaj agrable. — Ni faris la kontrakton ne skribe, sed parole. — Li estas bona parolanto. —
Starante ekstere, li povis vidi nur la eksteran flankon de nia domo. — Li loĝas ekster la urbo. — La
ekstero de tiu ĉi homo estas pli bona, ol lia interno. — Li tuj faris, kion mi volis, kaj mi dankis lin
por la tuja plenumo de mia deziro. — Kia granda brulo! kio brulas? — Ligno estas bona brula
materialo. — La fera bastono, kiu kuŝis en la forno, estas nun brule varmega. — Ĉu li donis al vi
jesan respondon aŭ nean? Li eliris el la dormoĉambro kaj eniris en la manĝoĉambron. — La birdo ne
forflugis: ĝi nur deflugis de la arbo, alflugis al la domo kaj surflugis sur la tegmenton. — Por ĉiu
aĉetita funto da teo tiu ĉi komercisto aldonas senpage funton da sukero. — Lernolibron oni devas ne
tralegi, sed tralerni. — Li portas rozokoloran superveston kaj teleroforman ĉapelon. — En mia
skribotablo sin trovas kvar tirkestoj. — Liaj lipharoj estas pli grizaj, ol liaj vangharoj.
cs
nálada,
duševní
rozpolože
ní
eo
fr
humor
o
humeur
humor
zavřít
tělo
duše
fermi
korpo
animo
shut
body
soul
fermer
corps
âme
en
de
Laune
schliessen,
zumachen
Körper
Seele
ru
pl
расположеніе
духа
humor
запирать
тѣло
душа
zamykać
ciało
dusza