FC
VYROVNÁNÍ S MINULOSTÍ
Když chceš rozesmát
Boha, řekni mu své
plány do budoucna
Jeho pokoj s křížem má přibližně deset krát
šest kroků. Když ten den nalezne vůli vstát,
nespěchá. Není kam.
Došourá se buď ke zdi, s blednoucí kapučí-
novou malbou, ke dveřím nebo k oknu, kte-
rým může spatřit sedm vzrostlých stromů
a štít protějšího pohřebního ústavu.
Vyjít může ještě na chodbu, z budovy už ne.
Už nikdy ne.
(22)
Pod složitou aparaturou se životadárnými
roztoky, kyslíkem a průhlednými hadičkami,
zaváděnými – když se mu občas přitíží – tu
do nosu, tu do krku, tu jinde do těla, první
dny vyprávěl, jak se nemůže zdržet, že má
rozdělanou práci, kupu vydělaných peněz,
které chce využít, moc kamarádů na cestě
do nemocnice a snů, na které teprve dojde.
Časem ztichl.
Pochopil, co je vlastně míněno rčením:
Když chceš Boha rozesmát, řekni mu své
plány do budoucna.
Práci už nedokončí, peníze nepoužije,
kamarádi zůstali vzdáleni ve svém světě
a na sny už ve skutečnosti nedojde.