122 | 123 SPOLEČNOST
TÉMA
ROZMANITÉ ZPŮSOBY ŽIVOTA
I v individualizovaném a mobilním světě 21. století má zásadní význam rodina. Pro téměř devět z deseti Němců rodina i nadále zůstává nejdůležitější sociální institucí a formativní referenční skupinou. Zároveň se mění představa o tom, jak vypadá typická rodina.
V Německu v rodině už žije jen necelá polovina lidí. Navzdory úpadku tradičních rodinných struktur však tvořily v roce 2014 nejpočetnější rodinnou formu manželské páry s nezletilými dětmi( 69 %). Počet uzavřených manželství postupně klesá, v roce 2013 to bylo 373.000. Více než každé třetí manželství se zase rozvádí. Průměrná doba trvání manželství rozvedených v roce 2013 činila 14 let a 8 měsíců. 44.000 sňatků uzavírají Němci a Němky s cizinci.
Výrazně stoupá počet nesezdaných párů s dětmi. Mezi lety 1996 a 2013 se jejich počet zdvojnásobil na dnešních 8,1 milionů rodin; každý desátý pár s dítětem je nesezdaný. Nejrychleji rostoucím typem rodiny jsou rodiny, v nichž je pouze jeden rodič. Samoživitelé a samoživitelky dnes tvoří pětinu všech konstelací rodič-dítě: 90 % z celkového počtu 1,64 milionů samoživitelů jsou ženy. Rodiče samoživitelé jsou často značně ohroženi chudobou, 40 % z nich pobírá státní podporu.
Stále významnějším způsobem soužití jsou partnerství osob stejného pohlaví. V roce 2013 spolu v Německu bydlelo 78.000 homosexuálních párů – o třetinu víc než před 10 lety. Přibližně 35.000 již žije v registrovaném partnerství, které od roku 2001 zajišťuje právní jistotu párům stejného pohlaví.
Zatímco na jedné straně vznikají nové formy soužití, na druhé straně roste počet jednočlenných domácností. 41 % všech soukromých domácností je jednočlenných – 16,5 milionů lidí žije samo. Tento vývoj je jednak důsledkem demografických změn, kdy se zvyšuje počet osamoceně žijících starších lidí, a zároveň také více mladých lidí žije jako single.
Cílená podpora rodin formou rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku
Poměry se mění i v rámci rodinných struktur. Mezigenerační vztahy mezi rodiči a dětmi často bývají dobré a obvykle je nezatěžují tradiční nebo autoritářské výchovné modely, ale naopak jsou pro ně typické spolurozhodování, náklonnost, podpora a výchova k samostatnosti. Podíl zaměstnaných matek stoupl na víc než 66 %( v roce 2006: 61 %). Více než 70 % výdělečně činných žen s dětmi pracuje na částečný úvazek