V oblasti školství však dosud přetrvávají značné deficity. Problémem je vysoký
podíl mladistvých přistěhovaleckého
původu, kteří jen velmi špatně čtou a
píší německy. Více než 30 % dospělých
cizinců ve věku 20-29 let má jen základní vzdělání. Důležitým cílem Spolkové
vlády je zlepšit jejich zapojení do vzdělávacího procesu.
Dalším významným úkolem migrační
a integrační politiky je ochrana uprchlíků. Ústava zajišťuje politicky pronásledovaným osobám základní právo na
azyl. Německo se tak hlásí ke své historické a humanitární odpovědnosti. V
poslední době silně vzrostl počet lidí
hledajících ochranu. Zatímco v roce
2004 požádalo o azyl cca 50.000 osob, v
roce 2014 to bylo více než 200.000.
Spolkový úřad pro uprchlíky a migraci
(Bundesamt für Migration und Flüchtlinge, BAMF) očekává, že v důsledku
neustávajícího proudu uprchlíků z válečných krizových oblastí v Sýrii, Iráku a
Afganistánu do konce roku 2015 obdrží
800.000 až jeden milion žádostí o azyl.
Německo této výzvě čelí a zároveň usiluje o solidární evropské řešení uprchlické
otázky.
GLOBAL
Studie OECD na téma
integrace přistěhovalců
V posledních letech se Německu stále
lépe daří integrovat přistěhovalce na
trhu práce. U dětí rodičů narozených
v zahraničí má však dosud rezervy.
To vyplynulo ze srovnávací studie
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OEDC) pod názvem
Indikátory imigrace 2015.
→ oecd.org
1997
2005
2014
Od poloviny 80. let přichází do
Německa vedle pracovních
migrantů také stále více žadatelů
o azyl. Dublinská úmluva z roku
1997 upravuje příslušnost
členských států při azylových
řízeních.
Tzv. „mikrocenzus“, malé sčítání
obyvatelstva, poprvé umožňuje
diferencovaně zachytit přistěhovalecký původ obyvatel. V roce
2015 je každý pátý člověk v
Německu přistěhovaleckého
původu.
V roce 2014 požádalo v Německu
o azyl více než 200.000 lidí.
Poprvé se do Německa přistěhovalo téměř o půl milionu lidí víc,
než se ze Spolkové republiky za
tu samou dobu odstěhovalo.