e-mosty 3 2015 December 2015 Historic Bridges

Přibližná pracovní doba jedné směny dělníků při výkopových pracích byla dvě hodiny, s přestávkou přibližně každých 10 minut. Po dokončení směny museli dělníci projít znovu tlakovou komorou. Většina dělníků byli imigranti, kteří hledali práci ve městech. Za práci v kesonu dostali dobře zaplaceno, nicméně mnoho z nich trpělo tzv. kesonovou nemocí. Když tlak v kesonu při výkopových pracích dosáhl hodnoty 165 474 Pa (atmosférický tlak je 101 325 Pa), Washington Roebling nařídil speciální opatření na základě lékařských studií o dekompresní (kesonové) nemoci. Čím hlouběji klesal keson, tím větší tlak působil na dělníky. První oběti kesonové nemoci se objevily při tlaku 234 421 Pa. To přinutilo Roeblinga zastavit další výkopy, i když ještě nebylo dosaženo skalního podloží. Další komplikací při těžbě materiálu z říčního dna byl výskyt tekutého písku – jemnozrnného písku, který byl tak zhutněný, že měl vlastnosti tvrdého kameniva a velmi nesnadno se těžil. Na druhou stranu Roebling spočítal, že tento jemnozrnný písek v hloubce 24 metrů pod říčním dnem bude schopen udržet mostní konstrukci a bude fungovat jako spolehlivé podloží. Několikrát se stalo, že se pod ocelovým plátem bočních stěn zasekly větší kameny a bylo velmi složité dostat je pryč. Pokud ovšem výkopy probíhaly v pořádku a v cestě nebyly žádné překážky, pak docházelo ke kontinuálnímu sedání kesonu rychlostí 10 cm za den. Approximate work time for one squad of workers was two hours, with a break every ten minutes. When their job was done, the workers had to go again through the decompression chamber. Most of the workers were immigrants looking for a job in the cities. They were offered a good salary for working in the caissons, however, many of them suffered the so-called decompression sickness. When the pressure in the caisson reached 165 474 Pa (standard atmospheric pressure is 101325 Pa), Washington Roebling ordered special regulations based on doctor’s study of the decompression sickness. The deeper the excavation was, the bigger pressure was affecting the workers. At the pressure of 234 421 Pa, the first victims of the decompression sickness started to appear. This persuaded Roebling to cancel further digging, even though the bedrock had not yet been reached. Another problem that occurred during the digging was a quicksand – fine-grained sand so compacted, that it had the properties of a hard stone and its excavation was not easy. On the other hand, Roebling calculated that the compressed sand that is situated at the depth of 78.5 feet below the river bed is sufficient enough to hold the bridge and work as a reliable foundation soil. Sometimes it happened that the bigger boulders got stuck under the cutting edge of the side wall and it was very complicated to pull them out. However, if there were no obstructions in the way of the cutting edges, the caisson settled continuously with the rate of 4 inches in 24 hours. The Towers Pylony Používání kesonů bylo nejnebezpečnější částí výstavby brooklynského mostu, avšak realizace jeho pylonů se ukázala být časově nejnáročnější. Prvním byl Brooklyn Tower dokončený v květnu 1875. Jeho výška je 85 m nad hladinou 3/2015 The caissons were the most dangerous part of the Brooklyn bridge construction, however, the bridge towers proved to be the most time consuming. The first one was the Brooklyn Tower finished in May 1875. Its height is 278 feet

e-mosty 3 2015 December 2015 Historic Bridges | Page 18