e-mosty 3 2015 December 2015 Historic Bridges | Página 11

tehdejší doby možný, ale jeho intuitivní porozumění přenosu zatížení je obdivuhodné. John Roebling dokončil návrh Brooklynského mostu před svou smrtí způsobenou nehodou na stavbě. Ve výstavbě mostu pokračoval jeho syn Washington. Když ochrnul po příliš rychlé dekompresi v kesonu, jeho pozoruhodná žena, Emily Warren Roeblingová, pokračovala v dozoru nad stavbou a most úspěšně dokončila. Její mimořádné úspěchy jsou popsány v její biografii, Silent Builder [2.13a]. V roce 1868 byl v Praze dokončen most císaře Franze Josefa přes Vltavu, obr. 26, jehož autory byli Ordish a LeFeuvre [2.15]. Byl na něm použit nový smíšený systém, ve kterém šikmé tyče spojovaly čtvrtiny trámu mostovky s vrcholy pylonů. Kvůli redukci průvěsu zmiňovaných závěsů byly tyto tahové prvky vynášeny dalšími závěsy upevněnými na hlavních visutých lanech. Dva vnitřní závěsy mezi pylony byly spojité a tak své tahové síly nepřenášely zpět do podpěr. Most Albert Bridge přes Temži v Londýně, obr. 27, s rozpětím hlavního pole 122 m, také navrhnul Ordish [2.16]. Společně s Brooklynským mostem je nejzachovalejším a nejznámějším visutým mostem se ztužujícími závěsy. Ferdinand Arnodin je slavný francouzský mostní inženýr, který koncept zavěšených mostů posunul v mnoha ohledech vpřed, obr. 28. Podobně jako Roebling vyráběl spirálová mostní lana, která sám vyvinul. Při návrhu svých mostů používal smíšený systém, ve kterém závěsy podporovaly vnější čtvrtiny mostovky, a středová polovina byla zavěšena na visutém laně. Nejstarším příkladem je most Pont de Saint Ilpize z roku 1879, obr. 29 a 30 [2.17]. Tímto způsobem byly navrženy další tři velké mosty. Most přes řeku Saône v Lyon ԁ