e-mosty 3 2015 December 2015 Historic Bridges | Página 11
tehdejší doby možný, ale jeho intuitivní
porozumění přenosu zatížení je obdivuhodné.
John Roebling dokončil návrh Brooklynského
mostu před svou smrtí způsobenou nehodou na
stavbě. Ve výstavbě mostu pokračoval jeho syn
Washington. Když ochrnul po příliš rychlé
dekompresi v kesonu, jeho pozoruhodná žena,
Emily Warren Roeblingová, pokračovala
v dozoru nad stavbou a most úspěšně
dokončila. Její mimořádné úspěchy jsou
popsány v její biografii, Silent Builder [2.13a].
V roce 1868 byl v Praze dokončen most císaře
Franze Josefa přes Vltavu, obr. 26, jehož autory
byli Ordish a LeFeuvre [2.15]. Byl na něm použit
nový smíšený systém, ve kterém šikmé tyče
spojovaly čtvrtiny trámu mostovky s vrcholy
pylonů. Kvůli redukci průvěsu zmiňovaných
závěsů byly tyto tahové prvky vynášeny dalšími
závěsy upevněnými na hlavních visutých lanech.
Dva vnitřní závěsy mezi pylony byly spojité a tak
své tahové síly nepřenášely zpět do podpěr.
Most Albert Bridge přes Temži v Londýně, obr.
27, s rozpětím hlavního pole 122 m, také
navrhnul
Ordish
[2.16].
Společně
s Brooklynským mostem je nejzachovalejším a
nejznámějším visutým mostem se ztužujícími
závěsy.
Ferdinand Arnodin je slavný francouzský mostní
inženýr, který koncept zavěšených mostů
posunul v mnoha ohledech vpřed, obr. 28.
Podobně jako Roebling vyráběl spirálová mostní
lana, která sám vyvinul.
Při návrhu svých mostů používal smíšený
systém, ve kterém závěsy podporovaly vnější
čtvrtiny mostovky, a středová polovina byla
zavěšena na visutém laně. Nejstarším příkladem
je most Pont de Saint Ilpize z roku 1879, obr. 29
a 30 [2.17].
Tímto způsobem byly navrženy další tři velké
mosty. Most přes řeku Saône v Lyon ԁ