lyrika. Trochu protimluv, že? Ale jinak se ani takovým básním jako sedláckým příslovím, církevním
písním politickým heslům a veršíkům z okrajů kalendáře říct nedá. A přesně tohle se sbíralo a
vydávalo. Máte-li doma po prarodičích komunistický kalendář s pořekadly, byli byste in.
Psali se romány, psala se dramata, psali se básně. Meziválečná literatura se vžila do všech forem.
Romány experimentovaly a hledaly ztracený čas. Erich Kästner ve svém díle Fabián. Příběh moralisty
líčí příběh… moralisty, ano, překvapení. Na pozadí hospodářské krize se odehrává život jednoho
obyčejného muže, který vše vidí jakoby přes sklo, jako by místy ani nebyl účastníkem. Pokleslá
morálka, nemorální společnost a nejistá politická situace, to všechno a podivné hnutí mysli nakonec
donutí hlavního hrdinu… zakončit svůj život velmi podivným způsobem. Máte-li čas a chcete-li si
vychutnat méně známé dílo z německého světa, vřele doporučuji.
Alexandra Döblina netřeba představovat, berlínský lékař a spisovatel má na kontě díla nesmírně
známá. Povím vám však o novele zapadnuté, Zavraždění pryskyřníku. Ich-formou vyprávěný příběh
muže, který pravidelně pozoruje pryskyřník, ten jeden, svůj, je matoucí. Nikdy není jasné, jestli se vše
opravdu děje, a na závěr vám asi budou stát chloupky na těle, ale… pokud chcete poznat jiného
Döblina, zkuste. Stojí to za to, nikdy nezapomenete.
Jestli jsme se někdy bavili o apolitické literatuře, je jasné, že tady na to můžeme úplně
zapomenout. Literatura slouží všem a všemu, přizpůsobí se mrknutím oka. Je ironická, sarkastická i
satirická, jednoduchá i naivní. A tím je tohle období jiné. Stojí za přečtení, věřte mi, neříkám to u
mnoha epoch.
33