Abdon 6/2020 | Page 36

„To nechajte tak. Je teplá letná noc, navyše o významně. „No dobře,“ pokrčil rameny, shrábl desky s bás oslav. „Priatelia! Privítajme spoločne nášho veľavážen cestu, aby mohol byť prítomný v dnešnú význam posvätných osláv, v ktorých zohrá tú najvýznamnej zdravie druhovia v jedinej posvätnej viere naši docházeli k venkovanům sedícím u pódia. Ten ne okamžitě předala básníkovi. Jednalo se o poctivo ornamenty, osázený drahými kameny, jistě velmi c To už všichni pozvedali své poháry, aby polo nerozuměl. Radši opakoval aspoň pozvednutí pohá „A do dna!“ Všichni, včetně básníka přiložili své poháry ke r už jen pokynula rukou k pódiu. Básník se na něj vy celého výjevu, spojená s vypitým chutným nápoje útrob směrem ven. Veliké teplo se dralo na povrch Zůstal stát na pódiu, jelikož na něm neby Rozechvělýma rukama rozevřel své desky, odkašl Každý z vesničanů byl oděn v nějakém tom hábitu. exotičtěji, než jako kdyby byl pouze v nějaké zap hrobové ticho. Oheň hranice se odrážel od zlatých a praskal. Lačné oči ho hypnoticky sledovaly. Jako b jeho slovech. Nebo i po něčem jiném? Několika sed Znovu si odkašlal, ještě nervóznější než před ch vybrané básně, když pocítil nečekanou slabost. P ochablých rukou. Ještě než dopadlo i jeho objemné bláznivý ryk z mnoha úst plný šílenství a vášně. … Něco bylo hodně špatně! To byla první myšlen mysli. Cítil až nepříjemný tlak uvnitř hlavy. Co se s Houpal se hlavou dolů. Zakroutil překrvenou hla Zjištěná skutečnost se mu ale vůbec nelíbila. Byl nějaké prase. Bezmocný a vyděšený. „Nebojte sa! O chvíľu pre vás všetko zlé skončí práca!“ ozval se sarkasticky skřehotavý ženský hlas 17