Abdon 6/2020 | Page 37

chvíľu budeme zapaľovať hranicu,“ mrkla na něj němi a následoval kroky této „divoženky“ k místu ého hosťa. Básnika z Čiech, ktorý meral takú dlhú nú noc začatia štyridsať dňových osláv. Našich šiu čestnú úlohu. A na to sa spoločne napijeme. Na ch predkov!“ zahřímala zvučným hlasem, když jkrajnější jí bez vyzvání podal dva poháry. Jeden u starožitnost. Tepaný drahý kov s ozdobnými enný. hlasně zahuhlali několik slov, jimž básník vůbec ru a zamlel bezhlesně ústy. tům a zaklonili hlavy. Poté tato žena mnoha funkcí drápal jako ve snách. Pro něj neznámá posvátnost m a právě zapalovanou vatrou, ho rozechvívala z jeho těla. Nebo v tom bylo ještě něco víc? lo připraveno nic, na co by si mohl sednout. al si. Rozhlédl se po bizarně svérázném publiku. Díky rozdílnosti barev vypadalo publikum daleko adlé horské vesničce na Slovensku. Kolem vládlo stříbrných nití vyšívaných ornamentů a významně y v jejich pohledu byl přímo hmatatelný hlad po ícím stékaly koutky úst po bradách dokonce sliny. vílí. Právě se chystal procítěně přečíst název první řed očima se mu zatmělo a desky mu vypadly z tělo na prkna pódia a on ztratil vědomí, zaslechl ka, která se básníkovi vynořila v jinak omámené ním děje, mu došlo, jakmile otevřel ztěžklá víčka. vou, aby získal představu, o co sakra vůbec jde. úplně nahý, zavěšený za kotníky na šrácích jako a pre nás sa zábava ešte len začne. Pochopiteľne aj , básníkovi tak známý, a přesto tolik proměněný.