Básník se zahleděl na míjející krajinu lemovano
se rozechvívala romantickými fantaziemi jak zcela
jeho nadcházejícího recitálu. Pokud ovšem pánbůh
dosáhne kýžené cílové stanice. Už se nemohl dočka
obratle a zapálí si lahodné, dlouhou poutí odepřen
mlaskla.
Raději se zaměřil zpátky na míhající obraz ho
příjemného meditativního rozpoložení, ve kterém
soupravy v konečné stanici. Ani si nevšiml, že zůst
až příliš rychle, po nekonečných hodinách sezení.
zavlnily, hlava zatočila, až se musel na vteřinu opří
dlaně.
Na ještě vratkých odkrvených nohou se vypotác
na zaprášený štěrk nástupiště a bezmyšlenkovitě šá
deficit nikotinu. První potáhnutí z cigarety bylo tak
„Vitajte! Vitajte, pán básnik!“ vítal ho srdečný ž
nímž telefonicky domlouval podrobnosti ohledně
celé toto cestovatelské martyrium.
„Danka Machalská. Konateľka spolku, kultúrna
čo ešte všetko. Aká bola cesta?“ Podali si ruce.
„Nič nehovorte! Isto ste unavený!“ Básník přik
kolem sebe. Kromě něj, ženy, která ho přišla podle
budovy, držící pohromadě snad jen z přičinění po
nic. A to doslova. Klid a ticho obepínalo celé
rozkvetlých luk. Žena byla navlečená v černém obs
republiky, s výraznou kovovou broží na klopě.
„Teraz vás odveziem do vášho ubytovania v mie
naberiete sily. To viete, náš horský vzduch by pos
básníku směrem k zaparkovanému autu. Zahodi
průvodkyni. Jako přízrak se před nimi zjevila čer
kopřivnické linky. Až básníkovi poklesla brada.
„My si tu potrpíme na tradície. A keď niečo do
otevřela nezamčené dveře u řidiče, kývla hlavou př
Básník obešel vůz ke dveřím spolujezdce a nep
tady taky co kradl!“ prolétlo mu hlavou, když dosed
„Teda! Ti papaláši si ale jezdili!“ řekl uznale po
„Hej!“ přišla odpověď a následoval dunivý zvuk
po prvním otočení klíčkem v zapalování. Bezchybn
„Mala by som vás upozorniť na niekoľko miestn
sú tu dobrí, aj keď trochu zvedaví. Cudzincov pozo
srdce a aj by sa rozdali, kebyže si ich dôveru zaslú
14