u vypínajícími se horskými štíty a jeho lyrická duše
abstraktními, tak i konkrétního rázu, týkajících se
dá a tato z posledních sil jedoucí herka nakonec
t, až si konečně protáhne nohy, nadmíru natřesené
é cigáro. Při samotné představě mu ústa mimoděk
r a zeleně za oknem. To ho začalo dostávat do
vydržel až do vysvobozujícího kvílivého brzdění
al ve vlaku posledním cestujícím. Zvedl se možná
V kloubech mu zakřupalo, špeky se setrvačností
t o okno, na němž zanechal mastný otisk zpocené
el s batohem v ruce z vagonu. Okamžitě ho upustil
hl do kapsy pro tabatěrku a zapalovač, aby doplnil
silné, že mu v hlavě zahučelo a zrak se rozmazal.
enský hlas, ve kterém okamžitě poznal ten samý, s
svého vystoupení. Kvůli němuž vlastně absolvoval
referentka, starostka obce Svätý Stolec, a bôhvie
ývl a při dalším potáhnutí z cigarety se rozhlédl
domluvy vyzvednout, a velmi zchátralé nádražní
ctivých kamenných základů, nebylo kolem vůbec
okolí a lehký horský vánek voněl čistou esencí
tarožním kostýmu, odhadem snad z období první
ste konania. Tam si na chvíľu oddýchnete a rýchlo
tavil na nohy aj mŕtveho,“ zasmála se a pokynula
l nedopalek, zvedl zavazadlo a následoval svou
ná Tatra 603. Blýskala se, jako by akorát sjela z
bré slúži, načo sa toho zbavovať?“ S cvaknutím si
es kapotu a se slovy „Páči sa“ nasedla.
řekvapilo ho, že ani ty nejsou zamčené. „Kdo by
ával na své místo.
svém uvelebení v pohodlném sedadle.
poctivého osmiválcového motoru, který naskočil
ě a hlasitě si předl na volnoběh.
ych zvláštností, aby ste sa zbytočne nezľakli. Ľudia
rujú. Na to si ale rýchlo zvyknete. Inak majú dobré
žite. A ja pevne verím, že v tom nebude najmenší