VG Leden 2020 | Page 17

mnohem déle a celkový počet si netroufám jsem se a nemohla jsem se na ně dívat. odhadovat. V ten okamžik se celé to hejno natlačilo na mě, utichlo a objímalo mě tělíčky. Jedna Je někdo, na koho nemůžeš zapomenout? z nich se mi schovávala pod ruku, jiná mi strkala hlavičku k obličeji a dívala se na mě. Je jich hodně. Ráda vzpomínám třeba Nechaly se i hladit... na slepičky, se kterými jsem nedávno jela do domova. Bylo mi ten den fakt na nic, Je jasné, že se „při práci“ soustředíte hlavně ty slepice byly v klecích už hodně dlouho na ta zvířata. Ale myslíš, že to v něčem a šílely z toho. Byly bílé, vyhublé a skoro pomáhá i tobě? bez peří. Hodně těžko se nám je opouštělo. Úplně na začátku jsem si myslela, že mi Bylo jasné, že tyhle budou každým dnem bude mnohem líp. Říkala jsem si, že se vyskladňovat. Že je budou z klecí rvát musí žít daleko snáz s vědomím toho, za křídla, za nohy, budou jim tím že jsem někomu zachránila život. nešetrným zacházením lámat kosti a cpát je V průběhu času mi došlo, že záchrany ne- do přepravek, ve kterých pojedou na jatka. jsou jen o radosti a štěstí těch zachráněných. V domově jsme s těmi zachráněnými seděli v kurníku, byly takový splašený, nenechali Ale jo, určitě mi to pomohlo srovnat si na sebe sáhnout. Seděla jsem tam a myslela priority, uvědomovat si hodnoty a taky být na ty, které jsou pořád uvnitř. Rozbrečela k sobě i k ostatním upřímnější.