Otevřené záchrany probíhají i u nás.
Slepice, králíci, prasata nebo i krůty se dostávají z velkochovů do bezpečných
domovů. Jedním z takových zachránců je i Petra Musilová, která nám prozradila,
v čem tkví důležitost as význam přímých záchran.
Co tě k otevřeným záchranám přivedlo?
Hledala jsem efektivnější a přímější způsob,
jak zvířatům pomoci. Akce legálního
aktivismu nejsou primárně pro zvířata,
jsou o zvířatech pro lidi. A mnohdy ani
neprosazují
veganský
způsob
života. Poměrně hodně času jsem
věnovala
demonstracím,
různým
akcím a osvětě, kde jsem lidem vyprávěla,
jak to v živočišném průmyslu chodí
a jak v něm zvířata trpí.
Jaká byla tvoje první akce?
Dlouhá, mrazivá a bylo mi špatně. Byli jsme
tu noc v drůbežárně a měli jsme domov
pro pět slepiček. Držela jsem se u kluků
a měla jsem strach. Ze tmy, z hlídače,
z toho, že nás chytí... vlastně jsem u toho
ještě dost myslela na sebe. Nejvíc si vybavuju
moment, kdy jsme zastavili, abychom
přendali zvířata z tašek do přepravek.
Míša vzal slepici a dal mi ji do náručí.
V tu chvíli jsem si hodně věcí uvědomi-
la a pořád je to hodně silný. Napsala jsem
Všechno jsem to ale znala jen z článků, o tom i text, který je na stránkách „Otevřená
fotek a videí. Ta zvířata, pro která jsme záchrana XLVI (leden 2019)“.
to
všichni
dělali,
byla
nějakou
nekonkrétní masou. Nikdy předtím jsem Kolik jedinců jste společně zachránili?
nedržela v rukou slepici, nikdy předtím
jsem nehladila krůtu a nikdy jsem Od té doby, co jsem součástí záchranných
nestála jimi obklopená v hale.
akcí, je to asi 300 bytostí. Kluci fungují
Nedávalo mi smysl dál tímhle způsobem
pomáhat abstraktním a budoucím zvířatům
a pouze litovat ta konkrétní, která jsou
v klecích a halách právě teď.