Trust rozhovor
Text Martina Peřinková foto Tomáš Škoda, ForMen, Vladimír Štross, Tomáš Beran, Michal Sváček( MAFA) a archív Ladislava Špačka
Trust rozhovor
Ladislav Špaček: Zájem o etiketu rapidně stoupá
Ladislav Špaček je znám jako Mr. Etiketa. Pořádá přednášky na toto téma, píše knihy, včetně těch pro děti, a s důvěrou se na něj obracejí obyčejní lidé, když potřebují poradit v nějaké situaci. „ Ohlasy lidí jsou to, co mě nabíjí,“ říká Ladislav Špaček.
Právě jste se vrátil z dovolené. Jak jste si ji užil? Užil jsem si to úžasně. I kvůli tomu, že jsem enormně pracovně vytížený, a kdybych neměl ty tři týdny dovolené, asi bych se z toho úplně zbláznil. Enormně vytížený jsem kvůli tomu, že mnoho firem si začíná uvědomovat, že etiketa je potřebná. Pokud nebudou jejich manažeři vystupovat seriózně, nebudou milí ke klientům, nebudou se umět vhodně obléct a správně stolovat, uspěje konkurence. Protože nabídka je na trhu velmi vyrovnaná, a firma se tak může snadno odlišit tím, že zaujme klienta něčím navíc, a to je právě ta etiketa. Mnoho firem si začíná právě toto uvědomovat a já jsem na roztrhání. Dovolenou jsem si tedy zasloužil. Byl jsem ve Španělsku a ve Francii, baví mě cestovat a poznávat nová města.
Zmínil jste vyšší zájem firem o etiketu. Je oproti minulosti nárůst opravdu takto masivní? Toto těžko posoudí někdo jiný než já. Protože to je můj obor práce. Vidím to na sobě a na tom, kolik mám práce. Když jsem odešel z Hradu a začal jsem se věnovat etiketě, byl zájem zhruba třetinový. Potom to začalo narůstat, ale když přišla před osmi roky krize, zájem zase opadl. Firmy redukovaly výdaje, a jako první přišlo na řadu to, co je zbytné, tedy i další vzdělávání. Protože pochopitelně není možné, aby firmy redukovaly suroviny, stroje nebo inovace. V posledních čtyřech pěti letech je zájem ale najednou tak obrovský, že i já sám jsem tím překvapen. Etiketa je obor stále velmi mladý a moc lidí se jím nezabývá, což je znát i na dostupné české literatuře. Já sám jsem napsal dosud 19 knih, ale než jsem s tím začal, česká kniha o etiketě chyběla. Nyní je zájem o etiketu skutečně veliký, a pokud jsem k tomu já sám trošku přispěl, tak jsem na to hrdý.
Jak jste se vlastně dostal k tomu, že se budete profesně věnovat etiketě? Měl jsem k tomu odmalička dispozice a v sobě určitou kultivovanost. Vychází i z výchovy. Doma jsme večeřeli u kulatého stolu, pod ubrusem jsme měli molton, což dneska už skoro nikdo neví, co je. A to je chyba. Molton je jemná plstěná podložka pod ubrusem, používají to například v lepších restauracích. Je to kvůli tomu, aby skleničky netřískaly o stůl jako v hospodě. To jsou určité náznaky z mého dětství, že jsem měl k etiketě blízko. Když jsem pracoval na Hradě a účastnil jsem se večeře s britskou královnou nebo v Bílém domě a podobně, opět jsem se s etiketou setkával. Ale to pořád ještě nic neznamenalo, protože nás tam večeřelo hodně. Ale když jsem skončil na Hradě a začal jsem chodit do společnosti, najednou jsem si začal všímat, že lidé nevědí, jak uchopit příbor, jak správně držet skleničku, jak se sedí u stolu, jak jíst pečivo a podobně. Vtom mě napadlo, že já tohle všechno umím a že bych to mohl lidi naučit. S několika přáteli jsme natočili televizní seriál Etiketa. Vložil jsem do něj mnoho svých
Trust Magazín 10 / 2016 15