kredit: svilen001, www.sxc.hu
Víra v „evropské investice“ je
jen infantilním snem
M
ediokracie, řízená vrtochy kleptokracie, ví přesně, co musí
a co nesmí. Karneval vášní, cloumajících Kyjevem, je čítankovým příkladem. Mainstream vypouští hořčičný plyn. Oč
kráčí v reálu, drží pod zámkem.
Je to v ekonomice, ty troubo! Clinton tím vyhrál dostihy o Bílý dům.
Dusit tu pravdu je riskantní. Neprohrát se dá jen s ní. Pravou podstatu ukrajinského patu analyzuje profesor Valentin Katasonov:
Žebříček vývozních trhů Ukrajiny uvádí následující pořadí: 36,8 %
Společenství nezávislých států (33,4 % tvoří podíl Ruska, Běloruska
a Kazachstánu) a 24,8 % všechny zeměEvropské unie. Pokud jde u
ukrajinský import, ze zemí SNS dělá 40,7 % (a téměř celý připadá na
členy Celní unie), z EU - 30,9 % (z toho 8 % z Německa). Podíl Ruska
trvale narůstá. V letech 2009-2012 u exportu z 21,4 na 26,5 % - a importu z 29,1 na 32,4 %.
Fanklub „evropské orientace“ sází na „zahraniční investice“. Voňavá legenda vaří z vody. Mantinely, bránící vnějšímu kapitálu
v rozletu, padly už před lety. Vláda ho vábí,
jak jen umí. Bariéry, limitující repatriaci
zisků, zrušila už dávno. Uměle stlačuje
kurs ukrajinské měny (zhruba na polovinu reálné hodnoty). Příliv zahraničních
investic však klesá už minimálně pět let.
V letech 2008-2012 se snížil 2,4krát. V případě úvěrových zdrojů dokonce 9krát.
Přímé zahraniční investice - tedy ty v pravém smyslu slova – tvoří jen 38 % celku. Většinu vnějších vstupů představují „přelétavé“
peníze. Sílu nabírá i proud, mířící opačně. Stále víc ukrajinského kapitálu mizí do emigrace. V
letech 2008-2012
se rovnal dvěma třetinám sumy, investované v zemi z ciziny. V roce
2009 jeho import dokonce převýšil (a dostal tak celkové saldo do minusu 4,9 mld. dolarů).
Tento trend neskrývá ani oficiální statistika. „Ilegální vývoz kapitálu“ však nemapuje. Pokud se zohlední i ten, záporné saldo není jen
trvalé, ale i nepoměrně větší.
Také většina kapitálu, mizícího ze země „legálně“, spadá do kategorie „ostatních investic“, nevázaných na produktivní projekty (ve výši
40,5 mld. USD jen v letech 2008-2012). Přistává hlavně v „off-shorech
či zemích s analogickými atributy (Kypr, Švýcarsko, Lichtenštejn-
§
Týdeník Občanské Právo Číslo 3/2014
http://tydenikobcanskepravo.parlamentnilisty.cz
§
9