VÁNOCE ZA NAŠICH
BABIČEK
Blikající světýlka na každém kroku, proválená díra do gauče od celodenního
sledování vánočních klasik a nakupování na poslední chvíli v nejbližším
obchodním centru. Při štědré večeři nám do uší hrají koledy, a jakmile si užijeme
spousty dárků pod často umělou jedličkou, tak šup zpátky k pohádkám. Tyhle
věci k Vánocím prostě patří a všichni to známe. Zkuste si teď ale představit, že
se vrátíte asi o padesát let zpátky v čase, kdy naše babičky a dědečkové viděli
tento vánoční čas ještě dětskýma očima. Zeptala jsem se mých prarodičů, jak
slavili tento svátek obyčejné děti z venkova.
Tak jako každé dítě jakékoli generace, tak i oni se ráno probudili plni očekávání
a radosti. Nejenže se těšili na to, co dostanou od Ježíška, ale taky na to, jak
bude vypadat stromeček, což si pro ně rodiče chystali jako překvapení až do
večera. No ale nejhlavnější bylo ten stromek vůbec někde sehnat. A protože
se tak nějak na Štědrý den počítalo s tím, že lesy už nikdo hlídat nebude, vrhli
se na smrčky „z náletu“ a nějaký hezký si odnesli. Borovice ani žádné jiné
stromky zas tak časté, jako je tomu dnes, nebyly. A až ho nenápadně tak, aby
děti nic neviděly, přinesli domů, nazdobili jej různými skleněnými baňkami
z korálků a na vrcholek připevnili taky skleněnou špici. A na mlsání se místo
kolekce věšely sušené jablka a švestky, ale také perníčky a salónky. Ještě před
prskavkami se na větvičky dávaly olejové svíčky. To se potom škrábal vosk ze
země!
A co mezitím dělaly děti? Zapomeňte na Sám doma! Popadly sáňky, a když se
poštěstilo na sněhem poseté kopce, sjížděly je až do večera. Taky ale vždy
v tento den byla krajina spíš zablácená než zasněžená, takže nemůžeme
obviňovat globální oteplování za to, že nám každým rokem ubírá na sněhu.
Dnes už moc nevíme o tom, co to je karbidové vápno, ale dřív to byla pro
venkovské kluky vychytaná obdoba petard. Jen těžko se dalo sehnat, možná
leda tak, když jste měli tatínka nebo strýce, který pracoval na železnici. V té
době se tam totiž karbid používal k osvětlení. A jelikož toto vápno nesmělo přijít
do styku s vodou, napadlo tyto kluky na něj naplivat, aby jim bouchlo jako
petarda. I myslivci o Vánocích rádi dělali venkovanům hezkou atmosféru svými
„ohňostroji“, když stříleli svými puškami do vzduchu. Co bylo horší, když myslivec
nešikovně zasáhl drát a nechal tak celou vesnici bez elektřiny, což se skutečně
„podařilo“ mému pradědečkovi.
A když se děti vrátily domů, konečně následoval ten nejkrásnější závěr dne.
Záleželo na rodině, jestli dodržovala tradice. Ovšem si ale mohli večer zpříjemnit
tím, že si rozkrojili napříč jablko. Pokud se po rozkrojení v jablku objevil obrazec
hvězdy, znamenalo to, že rodina bude po celý další rok zdravá. Pokud se v něm