A moje přání bylo nejspíš hned
den na to vyslyšeno. Středeční
ráno odstartovala hlučná, ale
velice poučná prohlídka Grotz-
Beckertu, a následně celý den byl
strávený v inkubátoru, kde jsme si
navzájem
představovali
své
prezentace zpracované každým
státem. A večer, kdy už jsme si
všichni
chodili
posedět
do
milované Besedy, se to konečně
všechno zlomilo. Hodiny a hodiny
strávené hraním karet a společné
chvilky se všemi cizinci nás začaly
spojovat dohromady, přesně tak,
jak jsem si přála. Našla jsem si mezi
nimi přátele a poznala, že i když
jejich angličtina je tak trojnásobně
profesionálnější než ta moje, tak se
s nimi vlastně dá suprově pokecat.
Hned jsem se víc těšila na další
dny.
Čím dál víc se blížil pátek, tím víc jsem litovala toho, že jsem si předtím říkala, ať
už ten nekonečný týden s nimi skončí. Ve čtvrtek ráno je v Galerii G přivítala
paní ředitelka. Ukázali jsme jim chod našeho gymnázia, provedli je zákoutími
naší školy, a na památku jsme si pod dozorem pana Ročáka vytvořili tašky
s vlastními logy. Nakonec jsme si jak jinak než v Besedě, udělali závěrečnou
akci, která byla tak hlučná, že dokonce hosté Besedy museli odejít. My si ji ale
užívali, Tonda Pášma si jako každý jiný den dal závěrečný taneček s jeho
polskou favoritkou, a už jsme se pomalu museli psychicky připravovat na to, že
na druhý den ráno nás naši cizinci opustí.
Páteční snídani s mým ubytovaným Holanďanem a Němcem jsem mohla
pořádně porovnat s tou pondělní, jak moc se naše vztahy zlepšily. Možná si
někdo řekne, proč řeším takové maličkosti, ale já z toho měla ohromnou radost,
když si uvědomím, že jsem si ještě pár dní zpátky nepřála nic jiného, než ať si
tam mezi těmi všemi cizinci najdu přátele.
Rozlučka s nimi byla těžká, zvlášť asi pro studentky obchodní akademie, které
už bohužel nebudou mít tu možnost je znovu uvidět v červnu při našem výjezdu
do Holandska.
Tímto věnuji mé velké díky paní učitelce Janáčkové a paní učitelce Mackové
za krásnou příležitost zase si udělat přátele i za hranicemi naší země. A mám
neskutečnou radost, že tomu ještě ani zdaleka není konec!