Student's Times 2014-2018 2018/17/05 osmé číslo | Page 10

„DO TELEVIZE JSEM SE
DOSTALA NÁHODOU!“
ANEB ROZHOVOR S LEOU
SUROVCOVOU
Do našeho časopisu jsem už měla několik možností vyzpovídat si nejednoho
bývalého studenta klobouckého gymnázia, kterého jeho největší koníčky přitáhly
až k režírování, divadlu, nebo také rovnou do televize. Obličej Ley Surovcové se
vám dost možná může zdát povědomý, protože právě tato sympatická rodačka
z Brumova se našla v moderování, a co víc – v divadelním herectví! Pojďme se
podívat za její cestou k tomu!
•
Pracujete
jako
reportérka
ČT
v Praze. Lákala vás
vždycky
práce
v televizi nebo jste se
tímto
směrem
rozhodla vydat až
později?
Někde v dětství mi hlavou
tato myšlenka projela.
Psala
jsem
třeba
moderátorce
Marii
Tomsové do ČT, že bych
se s ní chtěla seznámit.
Bylo mi asi 8 let. Zřejmě
to nebylo vážné, protože
jsem pak šla studovat na
pedagogickou fakultu obor
český jazyk a výtvarná
výchova. Do televize jsem
se nakonec dostala úplnou
náhodou. Po absolvování
vysoké školy jsem rok
učila. Moc mě to v tu dobu
nenaplňovalo. Pořád jsem
koketovala
s herectvím
nebo
moderováním.
Představovala jsem si to
dost naivně a myslela si, že
na mě všichni čekají a je to
pohoda.
Opak
byl
pravdou. Nakonec za mě
moje babička napsala do
regionální televize NOVA.
To byl rok 2002. Oni mě
skutečně
pozvali
na
konkurz a přijali. Hodně
jsem se tam naučila, ale
cesta k novinařině byla
ještě dlouhá a náročná.
•
Co
všechno
jste
musela splnit pro to,
aby vás na místo právě
v ČT
vzali?
Jakou
vysokou školu máte
vystudovanou?
Zhruba tři roky jsem
vysílala pro regionální a
celostátní TV NOVA. Pak
jsem v Brně pomáhala
zakládat kabelovou televizi
Brněnská 1. V roce 2005 si
mě všiml dramaturg ČT a
dal mi nabídku do
Dobrého rána. Moc ráda
jsem ji přijala. Do
veřejnoprávní
televize
jsem chtěla, ale věděla
jsem, že musím mít víc
zkušeností. Nakonec se to
tedy podařilo a točila jsem