Student's Times 2014-2018 2017/17/12 třetí číslo | Seite 7

Uteklo to tak rychle a my 28. listopadu v 17:00 odjížděli autobusem z Valašských Klobouk a
pořád to tak nějak nechápali. Ačkoliv hodin prosezených v autobuse bylo dost, tak jsme se ani
chvíli nenudili a užívali si společné cesty, jak to jen šlo. Zpívali jsme, hráli na kytaru, kterou
jsem na tento výlet vzala s sebou, a většinu času jsme se smáli a probírali snad všechny témata,
na které si vzpomenete.
Naše první zastávka byla v Německu ve městě zvaném Frankfurt nad Mohanem, které je známé
svou Evropskou centrální bankou. Toto město nás překvapilo počtem mrakodrapů a budov
různých tvarů. Prošli jsme si vánoční trhy, ochutnali známý horký nápoj „glühwein“ a
pokračovali v cestě do Belgie do města Lovaň, kde jsme se ubytovali a vydali na prohlídku
s našim průvodcem p. Hambálkem. Všude se nacházely úzké uličky, kavárny a restaurace, a
protože to bylo město studentů, tak také kola, kterých tu byl opravdu nespočet. Myslím si, že
větší pravděpodobnost byla, že vás srazí právě kolo, než třeba auto, kterých jsme potkali
minimum třeba oproti naší České republice.
Každý den jsme viděli mnoho. Navštívili jsme Antverpy, Bruggy, Gent a především Brusel, kde
se nachází jedno ze tří sídel Evropského parlamentu. Setkali jsme se s p. Petrem Ježkem a měli
možnost si tuto budovu prohlédnout a zeptat se na to, co nám o EU nebylo zcela jasné.
Po večerech jsme sedávali na pokoji nebo se vydali do osvětlených večerních ulic a navštívili
blízké restaurace nebo kavárny. Našim nejoblíbenějším místem byl polorozpadlý cihlový dům
s restaurací uvnitř, která nás překvapila svým vybavením a pohodlím. A abych nezapomněla,
tak o ulici dál se nacházel podzemní podnik, ve kterém jsme si mohli vyzkoušet různé tradiční
hry jako zatloukání hřebíků do špalku, která nás velmi bavila po celý poslední večer. Také jsme
ochutnali pravé hranolky, vafle, pralinky, a dokonce i mořské plody.
Tento nezapomenutelný vítězný výlet s námi prožíval pan učitel Pavel Charvát s paní učitelkou
Soňou Zabloudilovou, kterým patří naše velké díky za velmi krásné a užité chvíle. A taky děkuji
mým skvělým spolužákům, protože jsou zkrátka skvělí.
Nakonec můžu říct, že jsme si splnili náš sen a užívali si jej, jak to jen šlo. Je totiž velmi důležité
táhnout za jedem provaz, spolupracovat, tvořit a věřit si.
R. Šobáňová, 2.A