Student's Times 2014-2018 2017/17/05 osmé číslo | Page 4

ISNY 2017
VŠECHNO TO ZAČALO zvukem mého budíku okolo páté hodiny ranní. Vstala jsem z postele, oblékla se,
sbalila poslední věci a odjela s mamkou na nádraží. Někteří mí spolužáci nastupovali v Brumově, já a další
tři v Kloboukách a paní učitelky Machalová a Oláhová se zbytkem studentů v Horní Lidči. Dohromady nás
odjelo 19 studentů prvního ročníku a 2 paní učitelky. Užívali jsme si společnou cestu vlakem. 12 hodin jízdy
se ale projevovalo na našem chování, které začalo povídáním, šlo přes hlasitý smích, různé hry a srandy a
končilo smíchaným pocitem nervozity a nadšením.
Jakmile jsme přejeli hranice a ocitli se v Německu, uvědomili jsme si, co nás vlastně čeká. Seznamování, 2
cizí jazyky, cizí rodina a pociťovali jsme menší strach z toho, že se s nimi nijak nedomluvíme. Naštěstí
všechno proběhlo naprosto bez problému. Už z vlaku jsme vyhlíželi naše výměnné kamarády. Každý z nich
v rukou držel cedulku s naším jménem. Jejich rodiče postávali kolem a ve tváři měli zvědavý výraz. Přivítali
jsme se a každý z nás odjel do nové rodiny. Povídali jsme si o tom, jaká byla cesta, o počasí, a hlavně co
nás celý týden čeká.
Provedli mě domem a seznámili mě se starším bratrem. Odnesla jsem si věci a šli jsme večeřet. Sandřina
maminka připravila tradiční Kartoffelsalat s masem a zeleninou. Nervozita ze mě naštěstí brzy opadla a
nebylo těžké se s nimi domluvit.