Student's Times 2014-2018 2016/17/10 první číslo | Page 8
UŢ JSEM OPRAVDU
STŘEDOŠKOLAČKA
Konečně mám za sebou první dny na nové škole. Dny, kdy mně a nám všem
prvákům začíná druhý ţivot. Ano, trávím tady na gymnáziu zatím jen krátkou
chvíli, ale uţ teď se sebou v hlavě nesu spoustu dojmů, o které se s vámi chci
podělit.
Snad kaţdý student by se mnou souhlasil, ţe je těţké se odpoutat od úţasné atmosféry letních
prázdnin a vkročit zase do nového školního roku obklopeného učením. Ze začátku
bychom nejraději na první školní den ani nevstali ze zahřáté postele, ve které jsme trávili celé dva
měsíce většinou aţ do oběda. My, prváci jsme se do prvního školního dne probudili s velkou
zvědavostí, nervozitou, ale v prvé řadě jsme byli natěšeni na všechno nové, co přestup na střední
školu obnáší. Kladli jsme si otázky: Co kdyţ se třídou nebudeme mít dobrý kolektiv? Bude se mi
tento rok konečně dařit v matematice? Budu to všechno učení stíhat?
V ten moment, kdy jsem vstoupila do kulturního domu na slavnostní zahájení školního roku, mi
připadal sál zaplněný lidmi nekonečný. Studenti od druhého do čtvrtého ročníku uţ zasedli na svá
místa, zatímco my, prváci, jsme se svými novými třídními učiteli přicházeli kolem starších studentů
gymnázia jako malí trpaslíci s pocitem, ţe uţ jsme opět nejmladší na škole. Rozděleni do našich
tříd jsme se po sobě vzájemně dívali, protoţe jsme z většiny naše tváře ještě neznali.
Další dny, kdy jsem zasedla do školní lavice, uţ byly zorganizované podle rozvrhu. Na kaţdou
hodinu na jednotlivé předměty k nám přicházeli noví učitelé. Doufala jsem, ţe hodiny s nimi mě
budou bavit a já si moţná oblíbím i předměty, které mě na základní škole nebavily.