tehdejšího Okresního národního výboru do Brumova. Měla jsem nastoupit do Domu pionýrů a mládeže, ale byla jsem přijata na Pedagogickou fakultu Ostrava, obor čeština- výtvarná výchova. A tak jsem se stala dvojnásobnou učitelkou. Do Brumova jsem se vrátila v roce 1988 na základní školu jako učitelka na 2. stupni. Tehdy jsem celou školu učila výtvarku a byla jsem pověstná tím, že jsem z okna vyhazovala pravítka … už je to dávno. Práce se studenty mě pořád baví, obohacují mě, nutí mě dívat se na svět a problémy mladýma očima, a tak získávám nadhled, za který jsem ráda.
Je o vás známo, že často cestujete. Kde nejdál jste se podívala? Cestuji docela často a ráda. V době před sametovou revolucí nebylo možné volně cestovat tak jako dnes. Navštívila jsem Rusko, Maďarsko, Polsko. Ale udělala jsem si na vysoké škole průvodcovské zkoušky a po naší republice jsem jezdila jako průvodkyně CKM na poznávací zájezdy s Poláky a Rusy, od Košic po Cheb. Naučila jsem se dobře rusky, špatně polsky, protože strávit 10 dní v ruském autobusu s Rusy nebo s Poláky, to byly zážitky. Když se po roce 1989 otevřely hranice, v prosinci téhož roku jsem se jela podívat do Vídně. Chtěla jsem vidět ten prohnilý kapitalistický svět, jak nám komunistická vládnoucí garnitura po celé dětství vtloukala do hlavy. No, byla jsem překvapena, mile.
Sjezdila jsem pak Evropu, buď jako průvodkyně různých cestovních kanceláří, nebo privátně. Byla jsem na Blízkém Východě, v severní Americe, Africe, ale nikdy jsem třeba nebyla v Domažlicích. Nejdále jsem se podívala do Francouzské Polynésie- Tahiti, Bora Bora, Huahine a další ostrovy. Z ČR přes Los Angeles je to cca 17 000 kilometrů.
Jaké místo se vám líbilo nejvíc a které naopak nejméně? Mým snem bylo vidět Tutanchamona, protože mě zajímá egyptská kultura a památky. Jeho sarkofág je nádherný, pohřební šperky a další věci osobní potřeby na tehdejší dobu moderní. Muzeum v Káhiře skýtalo neuvěřitelné poklady z doby před Kristem, mohla jsem si na ně sáhnout, bylo to v 90. letech. Pyramidy v Údolí králů a královen jsou uvnitř barevně vymalované, Karnak a Luxor byla v době své slávy majestátná města, ale obyčejní lidé dnes žijí v chudobě. Navštívila jsem spoustu galerií a památek, viděla jsem tisíce obrazů, soch, architektonických staveb světoznámých mistrů a v tomto poznávání dál pokračuji, protože mě to baví. Mou oblíbenou navštěvovanou zemí je Rakousko, jednak kvůli Alpám, protože ráda lyžuji, ale také kvůli krásnému modrému Dunaji, podél kterého jezdím na kole. Kdyby bylo Mexiko za rohem, určitě bych jezdila do státu Chiapas a na mystickou
horu Monte Albán, kde kolem |
vás |
poletují |
kolibříci |
a |
dýchnou |
na |
vás |
dávné |
civilizace. |
|
|
|
Cestujete zejména za poznáním země nebo za sportem? Raději v zimě nebo v létě? Cestuji jak za poznáním, tak za sportem. Kromě umění, památek, hor, mám ráda moře. A jelikož švagr je kapitán na jachtě, využívám jeho zkušeností a pokud mám možnost, trávím rodinnou dovolenou na lodi. Občas je to dost velký adrenalin, zejména pokud se zvedne vítr a vlny jsou vyšší než 4 metry. Švagrovi zasvítí oči, natáhne plachty a jedeme, spíše plachtíme hodně naklonění na bok, no a posádka se drží čehokoliv, aby nikdo nevypadl přes palubu … což se nám stalo. Přála bych všem čtenářům našeho báječného školního časopisu, aby mohli cestovat a nasávat atmosféru cizích zemí. Můžete namítnout, že nemáte dost finančních prostředků, ale když se uskrovníte, tak se dílo podaří. Na začátku jsme s manželem také jezdili se stanem, do kterého při dešti teklo, vařili jsme na plynovém sporáku a jedli konzervy, ale na zážitky vzpomínáme rádi.
M. Fojtíková, 1. G