Student's Times 2014-2018 2015/17/09 První číslo | Page 38

MATURANTI NA SCÉNĚ

První ráno
Vzbudila jsem se do jednoho z krásných
zářijových dnů, avšak byl to jeden z
neobyčejných. Nejenom kvůli nádherné
modré obloze a sluncem ozářené přírodě, ale
hlavně kvůli tomu, že mě čekal nástup do
školy. Sice do té známé budovy se světlými
stěnami, ve které je nám všem věčná zima
nebo věčné horko, a sice mě čekali ti samí
učitelé, na které si neustále někdo stěžuje,
ale přitom je máme všichni srdečně rádi.
Nejdříve se mi zdálo, že mě opravdu nic
nového ani čekat nemůže. Ale já zapomněla
na jednu podstatnou věc.
Tedy, že je ze mě studentka čtvrtého ročníku,
maturant. Chvíli mi trvalo, než mi to došlo.
Možná to bylo tím, že jsem byla frustrovaná z
minulého školního roku a celé prázdniny se
snažila nevzpomenout si ani trošku na školu.
A nemyslím jen na nekonečné učení, ale
blížící se maturitu, přijímačky na vysokou
školu a jiné dosti stresující povinnosti.
Jenže nečekaně se všechno změnilo. Do školy
jsem vykročila pravou nohou se zdviženým
nosem a s pomyslným nápisem „čtvrťák“ na
čele. My, čtvrťáci jsme najednou mírumilovní
tvorové, kteří poslouchají vyučující na slovo, a
už vůbec nemáme potřebu si stěžovat kvůli
tomu, že učitel chce psát test. Vlastně jen
pokorně přikývneme.
Dříve nás vážně vytáčelo, když učitelé strašili
maturitou. To slovo nám nahánělo husí kůži a
někdy vytáčelo až k zbláznění. Noční můry o
maturitě ani nepočítám. Ale teď by nám
mohli učitelé klidně říkat místo „dobré ráno,
žáci“ „maturitě zdar!“ a vůbec by nás to

nepřekvapilo. Snad