Student's Times 2014-2018 2015/17/04 Sedmé číslo | Page 18

Poletím, poletíš, Poletíme?
13. 3. 2015 v Bamboo clubu ve Zlíně vystoupila kapela Poletíme?. Jako předkapela zahrály
tamější Jitunk kampeny (http://bandzone.cz/jitunk?at=info).
Že Poletíme? neznáte? V rozhovoru s Rudolfem Brančovským se dozvíte, jak o něm, jakožto
frontmanovi, tak o Poletíme? a ještě vás bude čekat malé překvapení.
Jejich hudbu provází neskutečná energie, kterou ale naživo pocítíte mnohem víc.
Hořkosladké texty s chytlavými melodiemi zaujmou, pobaví, potěší a snad i inspirují. Ke
koncertu není co vytknout. Poletíme? baví. Publikum zpívalo, tančilo, žilo. Zazněly jak písně
z desky Turbošansón, tak i starší kousky. Rudolf je rozeným bavičem, ale nenechal zaniknout
ani ostatní členy kapely, kteří měli možnost se hudebně představit při jeho popěvku "O
fucking jazz".
Mohl by ses trochu představit?
V 18 letech jsem si řekl, že už
nikdy nepůjdu do práce a že
budu žít jako umělec na volné
noze, což se mi od těch 18 let
daří. Jsem výtvarník a vlastně
mě živí umění jako prodej
obrazů. Dělám výstavy, prostě
různý umělecký projekty, a
vždycky jsem měl nějakou

kapelu.
Teďka po těch letech ( teď je mi
35) začínám mít kapelu, na
kterou mi začínají chodit ve
velkým lidi. Takže veškerý svůj
čas, profesní i volnej, věnuju
jakoby umělecké náplni, buďto
teda jako malíř, nebo jako
muzikant s kapelou Poletíme?.

Mluvil jsi o umění, že se živíš
tím, že hraješ a maluješ. Co
bylo první - štětec a barvy
nebo kytara a zpěv?
Tak začalo to v dětství a už
tehda se to úplně prolínalo. Já
jsem měl rád hudbu i malování
a pocházím z umělecké rodiny,
takže jsem to viděl všecko
doma a jsou to dva druhy