Student's Times 2014-2018 2015/17/01 Čtvrté číslo | Page 10

BOHUMIL PEROUTKA, „JAN PALACH NAŠEHO KRAJE“ Leden je významný řadou zajímavých událostí - 1. lednem začíná nový rok, o pár dnů později má ve světě svůj den marcipán, 21. leden je dnem, kdy máte někoho obejmout, pamatujeme na Tři krále, spousta z nás má narozeniny nebo svátek, ale Česká republika si v půlce ledna připomíná studenta Jana Palacha, živou pochodeň číslo 1. Jak jistě mnozí z vás vědí, tímto aktem byl nejednou inspirován k protestu vůči přetrvávajícímu režimu (např. Palachův týden 1989). Jan Palach však nebyl sám, brzy jej následovali další, mezi nimi byl mimo jiné i Jan Zajíc. Málokdo z nás ovšem ví o živé pochodni, která bývá tak často opomíjená, ačkoli má něco společného s městem, kde studujeme. Vsetínská pochodeň RNDr. Bohumil Peroutka se upálil 28. října 1969, jeho oběť byla zapomenuta Bohumil Peroutka se narodil 6. srpna 1926 v Bratislavě. V roce 1930 se s rodiči přestěhoval na Vsetín (Rokytnice), kde absolvoval ZŠ. Po maturitě na vsetínském gymnáziu (1945) studoval dějepis a zeměpis na Masarykově univerzitě v Brně. Po skončení studií (1950) začal učit na ZŠ v Hošťálkové. Roku 1953 získal doktorát přírodních věd v oboru zeměpis. Po dvouletém působení na střední škole ve Valašských Kloboukách pracoval od září r. 1955 do konce r. 1961 jako vedoucí Okresního archivu ve Vsetíně. 1. ledna 1962 se stal ředitelem zdejšího Okresního vlastivědného muzea. V roce 1967 byl na vlastní žádost uvolněn ze zdravotních důvodů, ale dále zde pracoval jako samostatný odborný pracovník. Jako velký ctitel T. G. Masaryka promluvil při opětovném odhalení jeho pomníku ve Vsetíně-Jasenicích. Dne 22. 10. 1969 publikoval v okresních novinách Nové Valašsko článek k 51. výročí vzniku republiky ("Jedenapadesátileté Československo - 28. říjen v historii našich národů“). Cenzura kupodivu zaspala, přestože článek nezapadal do ideologické šablony. Peroutka v něm mimo jiné zdůraznil úlohu T. G. Masaryka při vzniku československého státu. Článek měl osudový dopad na něj i na pracovníky redakce. Okresní aparátčíci z odboru kultury rozpoutali hysterickou kampaň. Tlačili na Bohumila Peroutku, aby přehodnotil své postoje, jinak že přijde o zaměstnání a zůstane bez pracovních příležitostí i bez prostředků (stejně ohrožení byli i ostatní členové redakce). Podle pamětníků zvláště těžce nesl hrozbu, že by přišel o svou profesi, která ho zcela naplňovala. Doléhal na něj rovněž osud redaktorů novin, za nějž se cítil být odpovědný. Touto situací byl tak deprimován, že v den výročí vzniku republiky, 28. října 1969, se Bohumil Peroutka pokusil upálit na nádvoř