Student Revue SR - květen-červen-tisk | Page 27

rozhovor s Anetou hráskou napsala: valerie kopejsková, 3.o 1. Jak dlouho se vůbec čtyřkolkám věnuješ? eždění se věnuji asi dva a půl roku, přičemž letos je to moje druhá závodní sezóna. 2. Mě zajímá, jak ses k tomu vlastně do- stala, protože mi to nepřijde moc jako ko- níček pro holky. Nejdříve začal jezdit můj mladší brácha, potom si táta koupil Yamahu raptor 250, já to na ní chtěla zkusit a nějak mě to chytlo. J 3. Už jezdíš nějakou tu chvíli, určitě jsi byla na spoustě soutěžích, jaký byl tvůj největší úspěch? Asi se to nedá brát úplně jako úspěch, ale letos jsem začala jezdit mistrovství republiky s klukama a byla jsem jednou třináctá. Jinak u nás v Benátkách na zá- vodech jsem byla několikrát první a loni v juniorech na republice nejlépe pátá. 4. Je toto Tvé hobby hodně náročné? Myslím psy- chicky, fyzicky, třeba i finančně? Myslím, že je to náročné po všech těchto stránkách. Spousta lidí si myslí, že jenom tak sedíme a jezdíme, ale dá to docela práci. Musíme vysedávat, řadit, při skocích stát, a hlavně udržet se na té čtyřkolce, což taky není občas úplně lehké. Kolikrát jsem do depa přijela s neskutečnou křečí v rukou, prstech a hlav- ně palci (kterým přidávám plyn). S psychikou mám asi největší problém v předstartovním prostoru, někdy mi je dokonce tak špatně, že mám pocit, že se pozvra- cím. Nejvíce mám asi strach z toho, že někomu ublí- žím. No a levný to taky úplně není, tuhle sezonu mám novou čtyřkolku, která se všemi úpravami, jako jsou třeba tlumiče, stála okolo 250 tisíc korun. Ještě k tomu musíme platit na každých závodech startovné, benzín, olej,... 5.Kdo tě nejvíce podporuje na závodech nebo tré- nincích? Moje největší podpora je můj táta, ten se mnou už od začátku trénuje a jezdí na závody. Tuhle sezonu s námi začala jezdit i mamka, babičky a děda, takže mě taky dost podporují. 6. Jak to všechno stíháš ještě dohromady se ško- lou? Se školou je to v pohodě, spíš se mi to hodně kryje s volejbalem. Možná mám trochu problém, když přije- du z tréninku nebo závodu a jsem unavená a musím se učit nebo dělat úkoly. 7. Je to nějakým způsobem nebezpečné? Nebezpečné je to celkem dost, stačí malá chyba a může se stát cokoli. 8. Mělas někdy nějakou nehodu? Před měsícem jsem na závodech v Jičíně nabourala do plotu a urvala kolo. Jinak jsem asi dvakrát spadla, ale nic vážného se mi nestalo. 9. Co tě na tvém koníčku nejvíce baví? Celkově mě závodění neskutečně baví. Nejvíce asi ta volnost na čtyřkolce a překonávání hranic. 10. Měla bys nějaké rady pro začátečníky? Trpělivost, vytrvalost a hlavně když něco nejde, tak to hned nevzdat.  27