rozbruslíme. Následně pracujeme na jed-
notlivých částech programu.
Jak to máš s dojížděním na tréninky?
Není to časově náročné?
S dojížděním na tréninky to úplně snadné
není. Autobusy mi moc dobře nejezdí.
Moji rodiče mě v tomhle ohledu hodně
podporují a do Prahy mě vozí. Každo-
pádně naše tréninky jsou poměrně pozdě
a končíme třeba ve 21hod., někdy až ko-
lem 21:30. Pak se domů vracíme až kolem
23. hod.
Kdybych
měla říct,
co na kra-
sobruslení
miluji celko-
vě, tak je to
umění sply-
nout s hud-
bou a posun
svých hranic.
Čím vyvrcholí vaše sezóna? Jakým způ-
sobem se nominujete na MS?
Na konci naší sezóny nás čeká WSSC,
který se bude v roce 2020 konat v Ame-
rice (Lake Placid). Předchozí sezóny jsme
se nominovaly ziskem určeného počtu
bodů na zahraničních závodech. Tento rok
musíme porazit nově vzniklý soupeřící tým
z Brna na rozstřelovém závodě, který se
koná 6. – 7. prosince v Rize.
Co máš na synchronizovaném kraso-
bruslení nejraději?
Na synchru mám nejraději to, že na nic
nejsem sama. Kdybych měla říct, co na
krasobruslení miluji celkově, tak je to
umění splynout s hudbou a posun svých
hranic.
Co je nejdůležitější při krasobruslení
v týmu? Je těžké se synchronizovat?
Rozhodně to těžké je. Celé programy
máme napočítané přesně na doby a kaž-
dý musí vědět, co v jakou dobu dělá. Když
se 100% soustředíte, vše se dá naučit.
Technika je samozřejmě důležitá, ale je to
týmový sport, takže mnohem důležitější je
schopnost se přizpůsobit, spolupráce, dů-
věra a empatie. Může se stát, že se něco
pokazí a vy musíte být schopná lidem
kolem sebe pomoct.
Kdybys měla pár slovy popsat svůj tým
– jaká by to byla? Jaký je váš tým?
V týmu jsem druhá nejmladší, přičemž
ostatním je 20 – 26 let. Trávíme spolu na-
prostou většinu našeho volného času, až
je nám divné, když se jeden den nevidíme.
Samozřejmě mě občas dokážou naštvat,
ale už je beru jako svou druhou rodinu
a mám je hrozně ráda. Nejde s nimi
strávit jeden trénink bez záchvatů smíchu.
Navíc vím, že holkám můžu naprosto věřit.
Je tam prostě ten pravý týmový duch.
Co považuješ za svůj největší dosavadní
úspěch? A naopak zklamání?
Pro mě je největším úspěchem účast na
MS, kde se každý rok posouváme o ně-
kolik příček výše a právě tenhle posun je
pro mě nejdůležitější. Nějaké zklamání asi
úplně nemám. Vždy se může stát, že nás
někdo porazí, což se samozřejmě někdy
stalo, ale pro mě to není o tom získat
zlatou medaili.
Jaká je tvá nejoblíbenější vzpomínka?
Na co vzpomínáš nejraději?
Nejoblíbenější vzpomínka je z mého
prvního MS ve Stockholmu, který se konal
v Globe areně. Bála jsem se, že to holkám
zkazím. Vše se změnilo, když jsme dojely
náš program a já jsem se podívala kolem
sebe. Uviděla jsem tu obrovskou halu
plnou lidí, kteří nám tleskali. V tu chvíli
jsem byla opravdu šťastná.
Děkuji za rozhovor. Do Ameriky na
WSSC držíme palce a přejeme hodně
ledového štěstí!l
Trénink
naše tréninky jsou poměrně pozdě a končí-
me třeba ve 21hod., někdy až kolem 21:30.
11