Student Revue LISTOPAD-PROSINEC | Page 6

Kořeny Mezinárodního dne studentstva sahají do jedné z nejsmutnějších kapitol našich dějin . text : Klára Marková 3 . a
dny zapsané do dějin

Některé dny se zapíší do dějin permanentní fixou …

„ Historie se neopakuje , ale rýmuje .“ - Mark Twain

Kořeny Mezinárodního dne studentstva sahají do jedné z nejsmutnějších kapitol našich dějin . text : Klára Marková 3 . a

Tento citát mě přivedl k myšlence , že 17 . listopadů již minulo mnoho , ale kolik se jich opravdu nesmazatelně zarylo do kolektivní paměti ? 17 . listopadu roku 1558 na anglický trůn nastoupila královna Alžběta I . 17 . listopadu roku 1869 byl otevřen Suezský průplav , který spojuje Rudé moře se Středozemním . 17 . listopadu roku 1941 byl v Londýně tento den prohlášen jako Mezinárodní den studenstva . Je celá řada 17 . listopadů , ale „ naše “ jsou jen dva .

Tragický 17 . listopad v roce 1939
Kořeny Mezinárodního dne studentstva ( byl vyhlášen v roce 1941 ) sahají do jedné z nejsmutnějších kapitol našich dějin . Vše začalo již o tři neděle dříve ( 28 . října 1939 v Praze ), kdy byla násilně potlačena poklidná demonstrace připomínající 21 . výročí vzniku Československa . Během zásahu byl těžce zraněn student Lékařské fakulty Jan Opletal , který o několik dní později svým zraněním podlehl . Jeho pohřeb se uskutečnil 15 . listopadu a následné demonstrace , která se stala protestem proti okupaci , se zúčastnilo několik tisíc lidí . Opět došlo ke střetu pořádkových sil a demonstrantů . V reakci na demonstrace vůdce nacistického Německa , Adolf Hitler , nařídil na den 17 . listopadu uzavření českých vysokých škol a zatčení a popravení devíti vůdčích představitelů českých vysokoškoláků . Nakonec bylo odvlečeno do koncentračních táborů a zabito okolo 1200 českých studentů .
17 . listopad roku 1989 : důležitý milník našich dějin
17 . listopadu roku 1989 začala krátce po 16 . hodině v Praze na Albertově povolená studentská demonstrace , na které se sešlo více než 15 000 studentů a dalších mladých lidí . Oficiálně se mělo jednat o uctění památky Jana Opletala , nicméně radikálnější část studentů se rozhodla akci využít k otevřenému vyjádření nesouhlasu s totalitním útlakem v Československu . Po skončení pietní akce na Vyšehradě se část studentů vydala po vltavském nábřeží do centra Prahy až na Národní třídu , kde byla poklidná demonstrace násilně zastavena ozbrojenými jednotkami VB a pohotovostního pluku SNB . Brutalita policejního zásahu pobouřila nejen zbité demonstranty , ale i jejich přátele , rodiny a širokou veřejnost . 17 . listopad odstartoval sametovou revoluci , jejímž výsledkem byl pád komunistického režimu v Československu .
Zeptala jsem se maminky a prarodičů , jak vzpomínají na 17 . listopad :
„ Pamatuji se , že to byl pátek a já jela jako obvykle se svými rodiči a s mladším bratrem na víkend z Prahy na naši chalupu v Českém ráji . Pustili jsme zprávy a slyšeli jsme o masakru , který se děje v Praze na Národní třídě . Věděla jsem , že průvodu studentů se účastnil i můj profesor češtiny Jiří Růžička ( tč . senátor , od sametové revoluce ředitel GJK , Praha 6 ). Od pondělí se gymnázium aktivně zapojilo do stávky , jako protest proti brutálnímu zásahu policie proti studentům a jako výzva k odstoupení komunistické vlády . Také já jsem se aktivně zapojila . Psala jsem letáky , které jsme distribuovali . Účastnila jsem se stávek na Václavském náměstí . Měla jsem plnou podporu rodičů , přestože nikdo nevěděl , co se může stát … Z balkonu Melantrichu jsem poprvé viděla Václava Havla , Martu Kubišovou , zpívalo se . Atmosféra těch dnů se nesmazatelně Ö
6 listopad-prosinec 2020