proč věřit nA JEŽÍŠKA
Proč věřit
na Ježíška
Pokud si dobře vzpomínám , stalo se mi to poprvé na základní škole . Přišla za mnou kamarádka a zeptala se mě na otázku , kterou jsem ve svém věku vůbec od nikoho nečekala . Řekla mi totiž : „ Sofi , věříš na Ježíška ?“
text : Sofie Anna Janebová 3.0
Zkrátka a dobře , musilo se to ověřit .
Vzpomínám si , že jsem jí tenkrát řekla , že samozřejmě věřím . Proč by se jinak slavily Vánoce , když ne kvůli Ježíškovi ? myslela jsem si tenkrát . Ale ona to tak asi neměla . Podívala se na mě jako na domácí úkol z matematiky , který nikdo nechápe , a začala mě přesvědčovat , že zrovna den předtím viděla mamku , jak balí a schovává dárky a že už ji viděla i minulý rok . No co , namítla jsem , to , že mamka s taťkou taky dávají dárky ještě neznamená , že nějaké nedává taky Ježíšek . Tím jsem se u ní zapsala jako beznadějný případ .
O pár let později jsem už mohla hrdě prohlásit , že jsem nejvěrnější ( a možná i nejnaivnější ) dítě z naší třídy . Všichni ostatní už totiž Ježíška brali jako holý výmysl . Já jsem na něj ale , světe div se , pořád věřila . Možná i proto , že jsme tenkrát nepobíhali jako diví a neptali se jeden druhého : věříš na Ježíška , věříš na Ježíška ? a neměla jsem tak potřebu své přesvědčení měnit . Ježíšek prostě existuje , Země je kulatá a jedna a jedna jsou dvě . To byly moje jistoty . Jak jsem ale rostla , začala jsem o nich pochybovat . Země asi opravdu byla kulatá , protože to říkal Galileo Galilei v seriálu Byl jednou jeden vynálezce . Jedna plus jedna byly dvě , protože mi to řekla paní učitelka . Ale co Ježíšek ? Je dostatečný důkaz o tom , že Ježíšek je , to , že mi to říká maminka s tatínkem , kteří mi chtějí udělat na
Vánoce za každou cenu radost ? Co když mi nedávají rohlík k snídani bezelstně , ale chtějí mě jím opít ? Zkrátka a dobře , musilo se to ověřit . Chtělo to nějaký dobře promyšlený plán , jehož výsledek bude čapnout toho , kdo dává dárky , ať už je to , kdo je to . A první bod byl přirozeně přestat jíst ke snídani rohlíky .
První primitivní způsob byl prostě takový , že na Štědrý večer musím mít vždycky mamku i taťku najednou pod dohledem , zvláště když budeme vyhlížet na balkoně Ježíška . Nemůžu říct , že jsem se nesnažila , ale proti taťkovu argumentu , že „ si jenom odskočí a půjde s námi vyhlížet Ježíška “ mohlo takové škvrně jako já tehdy těžko něco dělat . Takže se ten můj plán nepovedl . Ale mě to prostě nepřesvědčilo . Taťka si prostě jenom odskočil a nestihl se vrátit , než zazvonil zvoneček . Dobře . To ještě neznamená , že taky naděluje dárky . Ale bylo jasné , že příště se to musí narafičit jinak . Chytřeji . Tak , aby mě už nemohli takhle jednoduše převést .
Další rok jsem rodičům nechala relativní volnost , aby si mysleli , že se nemusejí ničeho bát . Tím jsem je totiž chtěla dohnat k nějaké chybě , po které bych skočila . Ale důležité bylo , aby mi opravdu věřili . Celé svátky jsem proto mluvila jenom o tom , že Ježíšek to má určitě těžké , když nosí všem tolik dárků , že Ježíšek musí mít určitě továrnu Ö
22 listopad-prosinec 2020