Na pracovních stolech je prázdno , kahany jsou schované pod deskou , na které leží karafy a lahvičky s různými chemickými látkami .
po této prohlídce ale zjišťuji , že jsem asi špatně zabočila , vstoupila do úplně jiného světa . ticha v učebně Hudební výchovy mi začalo být smutno a těsno .
Cestou kolem učebny Německého jazyka mi to nedalo a začala jsem si broukat Meine Biene Maja , věřte mi , že byste to slyšet rozhodně nechtěli … O Tannenbaum by byla rozhodně příhodnější píseň . Mám spousty poznámek k ruským písním , ale to vám , milí ruštináři , neudělám a nechám si je raději pro sebe . První patro mě přivítalo stejným způsobem jako předchozí - TICHEM . Jediné , co tu hřálo , byla výtvarná díla studentů . Kdo ví , kdy se vrátíme … Třeba tu budou viset napořád a stanou se součástí historie našeho gymnázia . Co kdybychom si také nafotili školu a udělali virtuální prohlídku ? Zvoní na další hodinu . Doufám , že obrazy vidíte před sebou stejně jasně jako já . Teď si představte učebnu matematiky . Skleněnou vitrínu s tělesy z papíru , z kovu , se starými pomůckami , pravítky a kružítky . Cítím vůni křídy a dezinfekce . Co laboratoř Fyziky ? Už mě začínají bolet nohy , ale mé dětské nadšení mi to nevezme . Očima ohmatávám měřidla všech tvarů , délek a velikostí . O kolik pokusů jsme přišli ? Určitě vás také baví projekty a testování školního materiálu nebo shazování obrněného vajíčka z prvního patra budovy . Zato vycpaná zvířátka a jiné potvůrky v laboratoři Biologie mě zrovna nelákají … Pokud lákají vás , tak se sem vloupejte sami . Co mě však láká jsou mikroskopy a bohaté ( asi desetikilové ) encyklopedie s barevnými obrázky . Zjišťuji , že můj odpor k některým vědám záhadně vyprchal , nejraději bych znovu zasedla do lavice a mžourala do okuláru , či chytala světlo do zrcátka pod stolkem mikroskopu . Tímto skládám poklonu všem oddaným biologům , kteří si musí vystačit s lupou .
Opouštím ty nebohé tvory s prázdnými pohledy a sbíhám schody , přebíhám chodbu a porušuji už ani nevím kolikáté pravidlo . Nechám svůj
čich odumřít v laboratoři Chemie . Jen se nesmějte , kolikrát týdně se teď koupete ? Beru si na sebe imaginární plášť a nasazuji si neviditelné ochranné brýle , bezpečnost především . Na pracovních stolech je prázdno , kahany jsou schované pod deskou , na které leží karafy a lahvičky s různými chemickými látkami . Zhluboka se nadechnu . Ach , taky vám chyběl ten čerstvý vzduch ? Na chemika si raději hrát nebudu , tuze nerada bych vyhodila školu do povětří … Pomalu zapomínám , na co všechno tyto nástroje jsou , k čemu tak mohou být ? Prosím , nikdo to na mě paní profesorce neříkejte ! Sundávám plášť , vracím ochranné brýle a hladina nadšení cestou do mé rodné třídy klesá . Nástěnky jsou plné vzpomínek , fotografie visí na špendlících a usmívají se . Učebna Zeměpisu je plná rozjařených prváků , smějí se a debatují o adaptačním pobytu , který jim přinesl spousty veselých a nezapomenutelných vzpomínek a dva zajímavé obrazy sluníček . Jaký byl tedy důvod mé návštěvy ?
Studenti jeden po druhém mizí a učebna se najednou dá přirovnat ke každé z učeben . Je obyčejná . Co si myslíte , že dělá naši školu Tou školou , kterou máme rádi ? Tou školou , do které se chceme vrátit ? Jsou to plně vybavené učebny ? Touha po nějaké praxi ? Nebo jde o něco více osobního ? Důvod mé návštěvy byl jednoduchý . Chtěla jsem se vrátit , lépe poznat školu , projít si ji spolu s vámi . Ale po této prohlídce zjišťuji , že jsem asi špatně zabočila , vstoupila do úplně jiného světa . ( Učebnu informatiky jsem raději vynechala , počítače jsem se nabažila dost a dost za poslední měsíce .) A tak odkládám pantofle do své skřínky , hladím tvrdé desky učebnice na Biologii a loučím se s úborem na hodiny tělesné výchovy . Uzamknu skříňku a popaměti opustím tu novobarokní budovu gymnázia . Teď by se hodila nějaká česká píseň . Kde domov můj ... l
Ó Den otevřených dveří Letos pouze virtuálně .
7