Kriticky
myslet, ptát
se, kdo za
sdělením stojí,
jaké jsou
jeho motivace
a záměry, čím
mohou být
informace
zkresleny…
Média ovlivňují nejen ekonomiku a politiku,
ale i myšlení lidí
Téma vlivu médií na člověka je
aktuální stále, ale dnes snad ještě
trochu více, neboť v této době
nouzového stavu, kdy platí zákaz
shromažďování, jsme odkázáni
zejména na informace z médií.
text: Dorota Adamová 8.0
Média ovlivňují ekonomiku
i politiku…Za pomoci reklam
a mediálních kampaní lze
ovlivnit velké množství lidí.
Média mohou zaručit úspěch ve volbách
nebo vyšší prodej výrobku. V současné
době média znamenají moc, a to zejména
nad myšlením mas.
Jak média ovlivňují naše myšlení?
Jak tomu bylo v historii? Za tradiční
problém médií můžeme považovat
například to, že ovlivňují naše vnímání
krásy. Vždyť jen kolik dívek se chce
připodobnit mediálně známým idolům!
Málokterá dívka si však uvědomí, že
ani modelky ve skutečnosti nevypadají
tak dokonale jako na fotografiích, které
jsou retušované a kterým předcházelo
několikahodinové česání a líčení. Snaha
dosáhnout dokonalého vzhledu a zároveň
neschopnost tento cíl splnit může vést až
k psychickým problémům či anorexii.
Podle mediálních vzorů nesoudíme pouze
sebe, soudíme podle nich i své okolí.
Společnost neposuzuje podle médií pouze
vzhled, snad ještě důležitějším faktorem je
to, že média určují, které vzorce chování
a které vlastnosti jsou normální. Myslím
si, že právě tento aspekt může vést
k velké míře uniformity. Média podávají
obraz „správného života, správného
myšlení a správných názorů“. Jelikož
masmédia oslovují velké množství lidí
a mnoho z nich nekriticky přijímá, co je
jim nabízeno, strhávají s sebou tito lidé
další a další, neboť takřka každý touží
po nálepce „normální člověk“, která mu
zajišťuje pohodlný život. Tímto způsobem
vzniká uniformní masa lidí, po níž, jak
se domnívám, média touží. A touží po ní
z několika důvodů:
Prvním z nich, podle mého názoru, je, že
je snazší sestavovat program, chtějí-li
všichni vidět a slyšet to samé. Druhým
důvodem je, že masy se ovládají snadněji
než velké množství „originálních“ lidí.
Na druhé straně mohou média vést
i ke vzniku malých vyhraněných skupin
a sociálních bublin. Existují média, např.
časopisy, které se zaměřují na určitou
sociální skupinu. Tím pak, že tato média
velmi často záměrně ignorují názory jiných
skupin, vedou své čtenáře či posluchače
k názorové vyhraněnosti a uzavřenosti.
Důležité je však nesledovat pouze
negativa. Mají tedy média nějaké pozitivní
dopady na naše myšlení, když se v nich
stále dozvídáme o hrůzách, katastrofách,
krizích a problémech? Mohou nás např.
naučit solidaritě s lidmi odlehlých oblastí
či jiných částí světa. Když slyšíme o všech
těch problémech, které ve světě existují,
můžeme si uvědomit, jak dobře na tom
jsme (jsme na tom skutečně dobře?...),
můžeme také jejich prostřednictvím
poznat inspirativní osobnosti, které nás
ovlivní. A v neposlední řadě nás sledování
médií může pohnout k tomu, abychom se
naučili kriticky myslet.
Média ovlivňují nejen ekonomiku
a politiku, ale také naše myšlení. Mohou
nás ovlivňovat jak pozitivně, tak negativně
a působit rozsáhlé změny ve společnosti.
Jak se bránit negativním změnám? Kriticky
myslet, ptát se, kdo za sdělením stojí, jaké
jsou jeho motivace a záměry, čím mohou
být informace zkresleny… A na závěr,
nezapomeňme rozvíjet svoji individualitu,
ať nejsme jen černé a bílé figurky na
šachovnici mocných, ale ať se vybarvíme
a stanou se z nás lidé, kteří dokáží čelit
nezdravému tlaku médií a jít cestou,
kterou považují za nejlepší. l
7