V posledních letech se v Krkonoších začínají pást ovce , které spásají i malé stromky z náletů a samy louky kvalitně hnojí .
louky krkonoš
V posledních letech se v Krkonoších začínají pást ovce , které spásají i malé stromky z náletů a samy louky kvalitně hnojí .
Už odmala se často pohybuji v Krkonoších a moc mě mrzí , že již nevidím rozsáhlé louky a pasoucí se dobytek , které k tomuto kraji dříve tak patřily .
VKrkonoších zmizela již polovina orchidejí a mizejí i vzácné endemické druhy . Ale nebylo tomu tak ještě před 80 lety . V této době se o své louky už půl tisíciletí starali původní obyvatelé tohoto nehostinného kraje . Německé obyvatelstvo v horách bylo na loukách závislé , a tak se o něj nejlépe staralo . Pravidelná senoseč , hnojení kravským hnojem a spásání dobytkem bylo nutné . Takové činnosti můžeme dnes pozorovat v Alpách , přesně tak to tu dříve vypadalo , dokonce i ty krásné zvony tu kravičky měly . Usilovná práce hospodářů umožnila vznik druhově velmi bohatých květnatých luk . Desítky druhů orchidejí , jestřábníky , horské lilie a jiné krásné květiny byly chloubou horských strání . Bohužel přišly poválečné roky 45-48 , kdy byla vyhnána většina původního obyvatelstva , a louky tak nadobro ztratily své obhospodařovatele . Masivní úbytek německého obyvatelstva Krkonoš byl alespoň z části nahrazen lidmi z vnitrozemí českých zemí . Tito lidé bohužel neměli k vysokohorským loukám vztah , ani nutné znalosti , jak o ně pečovat . Podstatná část luk byla nesmyslně zalesněna , část se nechala ladem , popř . zarůst náletem a louky , které zbyly , byly doslova “ prolejvány “ chemickými hnojivy a postupně likvidovány holosečí . To mělo za následek rapidní úbytek květnatých luk . Průzkum jsem nedělal , ale odhaduji , že z původních bohatých porostů v roce 45 zbylo maximálně 5 %. A tak definitivně zmizela původní tvář našich nejvyšších hor . Máme ještě co zachránit ? Ano , ale nebude to lehká cesta . Musíme si uvědomit , že se již nikdy nedostaneme zpět do původního stavu luk . Jsou nadobro pryč . Částečně původní druhovou pestrost navrací obnovená pastva zvířat soukromých hospodářů . V posledních letech se v Krkonoších začínají pást ovce , které spásají i malé stromky z náletů a samy louky kvalitně hnojí . Do původního vysokohorského hospodaření se pustilo jen pár jednotlivců . Horské farmy můžeme nalézt na Růžohorkách , Klínovkách nebo na Jizerce . Udržení druhové pestrosti nejbohatších luk zajišťuje projekt Krkonošského národního parku LIFE Corcontica , kdy jsou louky pravidelně sečeny a vyřezáván nálet . Záměrem tohoto článku bylo upozornit na často opomíjené ekologické devastace krajiny způsobené válečnými a poválečnými léty . Nepřišli jsme jen o statisíce lidských životů , historické památky , zvyky a tradice lidí , ale také o malebnou krajinu . l
Rokytnice nad Jizerou Předválečný letecký snímek Ç a současnost Ç .
10 březen-červen 2020