louky krkonoš
V posledních
letech se
v Krkonoších
začínají pást
ovce, které
spásají i malé
stromky
z náletů
a samy louky
kvalitně hnojí.
Už odmala se často pohybuji v Krkonoších
a moc mě mrzí, že již nevidím
rozsáhlé louky a pasoucí se
dobytek, které k tomuto kraji dříve
tak patřily.
VKrkonoších zmizela již polovina
orchidejí a mizejí i vzácné
endemické druhy. Ale nebylo
tomu tak ještě před 80 lety.
V této době se o své louky už půl tisíciletí
starali původní obyvatelé tohoto nehostinného
kraje. Německé obyvatelstvo v horách
bylo na loukách závislé, a tak se o něj
nejlépe staralo. Pravidelná senoseč, hnojení
kravským hnojem a spásání dobytkem
bylo nutné. Takové činnosti můžeme dnes
pozorovat v Alpách, přesně tak to tu dříve
vypadalo, dokonce i ty krásné zvony tu
kravičky měly. Usilovná práce hospodářů
umožnila vznik druhově velmi bohatých
květnatých luk. Desítky druhů orchidejí,
jestřábníky, horské lilie a jiné krásné květiny
byly chloubou horských strání.
Bohužel přišly poválečné roky 45-48, kdy
byla vyhnána většina původního obyvatelstva,
a louky tak nadobro ztratily
své obhospodařovatele. Masivní úbytek
německého obyvatelstva Krkonoš byl
alespoň z části nahrazen lidmi z vnitrozemí
českých zemí. Tito lidé bohužel neměli
k vysokohorským loukám vztah, ani nutné
znalosti,jak o ně pečovat. Podstatná část
luk byla nesmyslně zalesněna, část se nechala
ladem, popř. zarůst náletem a louky,
které zbyly, byly doslova “prolejvány“
chemickými hnojivy a postupně likvidovány
holosečí. To mělo za následek rapidní
úbytek květnatých luk. Průzkum jsem
nedělal, ale odhaduji, že z původních bohatých
porostů v roce 45 zbylo maximálně
5%. A tak definitivně zmizela původní tvář
našich nejvyšších hor.
Máme ještě co zachránit? Ano, ale nebude
to lehká cesta. Musíme si uvědomit, že se
již nikdy nedostaneme zpět do původního
stavu luk. Jsou nadobro pryč. Částečně
původní druhovou pestrost navrací obnovená
pastva zvířat soukromých hospodářů.
V posledních letech se v Krkonoších
začínají pást ovce, které spásají i malé
stromky z náletů a samy louky kvalitně
hnojí. Do původního vysokohorského
hospodaření se pustilo jen pár jednotlivců.
Horské farmy můžeme nalézt na Růžohorkách,
Klínovkách nebo na Jizerce. Udržení
druhové pestrosti nejbohatších luk zajišťuje
projekt Krkonošského národního parku
LIFE Corcontica, kdy jsou louky pravidelně
sečeny a vyřezáván nálet.
Záměrem tohoto článku bylo upozornit na
často opomíjené ekologické devastace krajiny
způsobené válečnými a poválečnými
léty. Nepřišli jsme jen o statisíce lidských
životů, historické památky, zvyky a tradice
lidí, ale také o malebnou krajinu. l
Rokytnice nad Jizerou
Předválečný letecký snímek Ç a současnost Ç.
10 březen-červen 2020