ZAHRANIČNÍ STOMICI
Proč pořádám setkání pro pacienty?
Prostě proto, že je to potřeba. Je potřeba občas vylézt ze svojí ulity ven a promlu-
vit si s někým, kdo nám porozumí. Kdo přesně ví a chápe, čím si procházíme a jak
je to náročné.
Stomie a s ní spojené někdy velmi ne-
příjemné komplikace nejsou celkově ob-
líbeným tématem. Já se tomu rozhodně
nedivím. Nicméně právě z nevědomosti
a špatné informovanosti pak ty kompli-
kace vznikají. Nehledě na to, že setkání
s ostatními pacienty je samo o sobě i vel-
kou psychickou terapií. Mně to vždyc-
ky zahřeje u srdce. Vím, že nejsem sama,
a mám podporu od ostatních. Musíme si
pomáhat! Nebyla bych to ale já, kdybych
na všem nehledala mouchy, nechtěla věci
vylepšit. Aby budoucí projekty měly větší
dosah, úspěch, pomohly více lidem.
A proto bych se dnes ráda vyjádřila
k mému největšímu mínusu. Je jím moje
neutuchající frustrace ze situace stomiků
v naší republice. Je fajn, že máme fungující
pacientskou organizaci, která se snaží hájit
zájmy pacientů na oficiálních místech. Je
u nás ale stále dost málo lidí, kteří o ži-
votě se stomií otevřeně mluví. Lidé se
bojí, stydí se za svůj hendikep, nechtějí
se na veřejnosti prezentovat jako stomi-
ci. Tedy někdo, kdo „potupně“ vyměšuje
do pytlíku na břiše.
A je to velká škoda. Protože jedině, když
budeme o svých problémech mluvit, může-
me je řešit, navázat konverzaci s ministerstvy,
pojišťovnami, lékaři. Pouze když nás bude
velký počet lidí, které trápí stejný problém
a nebojí se o svá práva přihlásit, můžeme
donutit orgány věci měnit. Problémy, jakým
je třeba nedostatečný počet stomasester,
nízká edukace nových pacientů, problémy
s předepisováním pomůcek atd… Do té doby
jsme jen malá bezvýznamná skupina lidí, kteří
si vylejvají srdce maximálně na uzavřených
skupinách na facebooku. Je potřeba konat,
není času nazbyt.
Cítím zodpovědnost za ostatní stomiky.
Chci z malé pacientské skupiny vytvořit or-
ganizaci, kterou každý bude znát, a jejichž
problémy se budou řešit. Pro vás všechny,
kteří mě kontaktujete tu jsem a jsem připra-
vena pomoci, pokud můžu. To samé dnes
žádám od vás. Pomožte mi, pište, choďte
na setkání, zajímejte se o změnu. Nikdo
jiný to za nás neudělá.
Vaše Tereza
Publikované z www.nejsemtabu.cz so súhlasom Terezy
22
SLOVILCO/ časopis nielen pre stomikov
Foto: Jan Hrdý