FBC Sokol Frenštát p. R.
Sezóna 2011/2012
svých momentálních možností a schopností, o čemž svědčí dvě smolné, jednogólové porážky s
celkově druhým týmem z Hrabové, ale i velmi vyrovnané souboje s dlouholetým soupeřem z
Frýdlantu. Porážka 3:6 v prvním zápase znamenala nejvyšší naši porážku! Což svědčí o naši velmi
kvalitní hře směrem dozadu, o velmi kvalitních výkonech Šárky v brance, ale i o velmi dobrém
nasazení a přístupu. Tady si myslím, že bylo velmi důležité, že jsme vždy, i přes ty velké problémy se
sestavou, hráli na tři řady a vydrželi hrát ve velkém tempu celé zápasy a nikdy jsme neměli žádný
výpadek. Ve finálové skupině jsme dokázali ale zvítězit jen jednou, docela překvapivě, nad FrýdkemMístkem. V konečném pořadí to stačilo „jen“ na šesté místo. To jen je v uvozovkách, neboť si myslím,
že na danou situaci, sílu soupeřů a naše schopnosti to nebyl vůbec špatný výsledek!
Šárka v bráně byla úžasná, o tom žádná. Druhé místo mezi brankáři to jen potvrzuje.
Nejlepším našim střelcem i nejproduktivnějším hráčem byl tentokrát Honza Koliba. Jeho obětavost v
přístupu k našim zápasům, kdy vždy dal přednost našemu dresu před jinými povinnostmi mu vynesla i
trofej pro nejužitečnějšího hráče. Zaslouženě… jen kdybych s ním nemusel prožívat tolik
psychologického stresu… patří k těm „zlým“ hochům na hřišti a zkrotit jej do přijatelné podoby je
tedy, řeknu vám, fuška… Celou sezónu mezi muži poprvé absolvoval Michal Karban, alias Miloš. A
vedl si skvěle. Nejen proto, že byl druhý nejproduktivnější hráč, ale i pro svůj styl a předváděnou hru
se stal prakticky nepostradatelným. Ze „starých kozáků“ se činili Zbyněk Zejda, Vojta Gráf a
zosobněná jistota, Lukáš Morys. Dávali do hry to naše sokolské nasazení, bojovnost ale i spolehlivost.
Když byli přítomni, tvrdili muziku před soupeřovou brankou hlavně Kuba Peloušek s Lukášem
Bartíkem. Bez nich jsme se prosazovali mnohem obtížněji. Bohužel moc toho letos nenahráli Robin
Pavelka s Filipem Nádvorníkem. I je potřebujeme víc na hřišti. Když mohl, vždy pomohl Honza Tajsler.
Svou šanci tedy dostali i mladí. O Filipovi Řezníčkovi jsme věděli už z loňska, že na to v pohodě má,
klidně mohl být, stejně jako Miloš, stálým členem týmu, ovšem jiné povinnosti a poté i zdravotní
problémy mu to nedovolily. Já věřím, že příští rok to bude jiné. Svou šanci v obraně skvěle využil
Tomáš Fuciman, myslím, že mu to hodně dalo i hodně pomohlo, zvláště jeho výkony proti Frýdlantu
byly excelentní. Výborně si vedli ale i další mladí v útoku. Až nečekaně se prosadil i mnou neustále
peskovaný Matouš Golas. Marek Štěpán je geniální hráč s perfektním přístupem, ovšem tady lehce
handicapovaný svou momentální fyziognomií. Pravým opakem je další Karban, Filip. Už teď kus
chlapa, který tam prostě vlítne, před ničím a nikým se nezastaví a občas do toho flákne tak, že to
skončí v brance… První zkušenosti pak sbíral i nejmladší z rodu Skypalů, Kuba. A i on dokázal, že jej
čeká světlá budoucnost, o kterou se my nemusíme bát. Zvláště, pokud se nám na příští rok vrátí náš
„plejmejkr“ Tvary a srdce, duše i motor našeho klubu, Skypy…
Já jsem tedy se sezónou spokojen, ukázalo nám to cestu, kterou bychom mohli jít a kam
bychom mohli směřovat…
Zapsali se do statistik:
Jméno
Vávrová Šárka
Post
G
Ročník
93
Zápasy
18
93
Poločasy
36
Branky
67
Průměr
1,86